Nejvýznamnější událostí v uplynulém roce bylo předložení návrhu zákona o lobbování, který je po připomínkovém řízení projednáván na vládě, stejně jako ustanovení centrálního místa pro digitalizaci státní správy: Digitální informační agentury. K pokračování rychlé digitalizace a odbourání problému rezortismu však bude důležitá silná politická podpora. Experti se shodují, že nadále přetrvává politický vliv na zatím jen formálně apolitickou správu státu. To je zcela v rozporu s původním posláním služebního zákona a jeho podobou ve vyspělých zemích, což je zpětně spjaté se špatnou hierarchií a postavením státní správy. Jde o začarovaný kruh a bude důležité, aby byla přijata novela služebního zákona, která ustanoví silné centrální řízení státní správy pod Úřadem vlády.
Jedním z důležitých témat tohoto monitorovacího období byl posun ve vývoji novely zákona o státním zastupitelství, která prošla Ústavně právním výborem. I přes drobné výhrady oproti původnímu znění lze návrh považovat za pozitivní posun. Novela přesněji vymezuje pravidla pro jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců a navíc nebude jejich funkční období časově neomezené. Zavádí se i výběrová řízení a požadavky na odborné znalosti, profesní zkušenosti a morální vlastnosti vedoucích státních zástupců. Zákon stanoví důvody pro odvolání nejvyššího státního zástupce vládou a toto odvolání bude přezkoumatelné Nejvyšším správním soudem.
Situace médií je komplikovaná. Pluralita existuje, nicméně ekonomická situace vede k negativním trendům. Nucené úspory vedou k horším pracovním podmínkám pro novinářky a novináře a ohrožují i kvalitu obsahu. Dosah médií klesá také kvůli přístupu Googlu a sociálních sítí po přijetí autorského zákona. To vede k snížení zájmu inzerentů i k snížení výnosů z placeného obsahu, což dále zhoršuje jejich ekonomickou situaci a snižuje jejich nezávislost. Vláda nerealizovala deklarovanou prioritu, a to systém podpory médií, jako existuje v různých formách v zahraničí. Online média stále nejsou v legislativě definována, například se tedy na ně nevztahuje zákaz vlastnictví veřejnými funkcionáři. Samoregulace novinářské profese je v ČR stále nedostatečná.
Od minulé Zprávy o stavu demokracie je součástí zprávy také speciál analytického ústavu STEM, který doplňuje expertní analýzu stavu demokracie také o pohled veřejnosti na vybrané otázky. Díky dlouhým časovým řadám, které STEM sbírá už od začátku 90. let, je možné mnoho těchto pohledů zasazovat do kontextu vývoje v čase a porovnávat dnešní situaci s podobnými situacemi v minulosti.
Česká podpora Ukrajině zůstala i v roce 2023 na vysoké úrovni. Relativně dobře byla zvládnutá i migrační vlna z Ukrajiny. Mezi obyvateli však lze pozorovat „únavu z války“ a s tím související a slábnoucí podporu Ukrajiny mezi občany. Je potřeba, aby vláda důsledně napomáhala udržovat dosavadní jednotný postoj v rámci EU a NATO v podpoře Ukrajině a vysvětlovala občanům, proč je to důležité z hlediska klíčových národních zájmů ČR.
Současná státní správa čelí výzvám, které brání její efektivitě a důvěryhodnosti. Novela služebního zákona přináší opatření, která by měla tyto problémy řešit. Považujeme za důležité podpořit tuto novelu, která má potenciál k posílení nezávislosti státních úředníků, zlepšení koordinace a podpoře kariérního růstu. Tato změna je klíčovým krokem k efektivnější a kvalitnější státní správě, která by měla především sloužit občanům.
Jak se daří české demokracii? Není to tak zlé, jak by se mohlo zdát z médií a sociálních sítí. Napříč osmi klíčovými oblastmi vidíme konkrétní posuny k lepšímu. Vláda však své kroky občanům jen málokdy dostatečně vysvětluje, zapojení veřejnosti do rozhodování je spíše výjimkou. Přesto se stav demokracie nezhoršuje, Česko spíše přešlapuje na místě. Uvádí to nová Zpráva o stavu české demokracie, která shrnuje zjištění čtyř desítek expertek a expertů Sítě k ochraně demokracie.
