Zpráva o stavu médií

V oblasti médií veřejné služby se podařilo přijmout novelu, podle níž má na volbě rad podíl i Senát a první takové volby už bez potíží proběhly. Na druhou stranu není zatím vyřešen problém financování médií veřejné služby. Díky metodice zadávání reklamy od Ministerstva pro místní rozvoj se povedlo redukovat inzerci v médiích nedodržujících novinářské standardy placenou z veřejných peněz. Nejvýznamnější majetkovou změnou na mediálním trhu byl prodej vydavatelství Mafra. Prodej byl reakcí na novelu zákona o střetu zájmů, která rozšířila zákaz vlastnictví médií politiky na skutečné majitele.

Pozitivní trendy

• Rady médií veřejné služby už nejsou pouze pod vlivem Poslanecké sněmovny. S rozšírením pravomocí na Senát došlo k narovnání vah vlivu demokratických institucí jak v odpovědnosti jmenování členů, tak jejich odvolání. Včetně vyloučení možnosti odvolání celých rad.
• Mediální trh se dokázal shodnout na principech fungování kolektivního správce autorských práv.
• Ministerstvo kultury představilo návrh na zvýšení poplatků za média veřejné služby. 
• Stát neinzeruje v médiích nedodržujících novinářské standardy.

Negativní trendy

• Stát ignoruje špatnou ekonomickou situaci (zejména zpravodajských a lokálních) médií a aktuálně v tomto směru nehledá žádné řešení, přestože zkušenosti ze zahraničí ukazují, že efektivní řešení jsou dostupná. 
• Vláda nepřijala jasné podmínky vedoucí k povinnosti vést státní reklamní kampaně s ohledem na podporu plurality médií, tedy směřovat reklamní výdaje do širokého množství mediálních společností. 
• Změny zákonů o ČT a ČRo probíhají mimořádně pomalu a neobsahují potřebné a experty navrhované změny.
• Vláda navzdory závazku v programovém prohlášení nepřipravila žádný návrh, který by řešil transparentnější fungování médií. Také doposud nepodrobila hospodaření médií veřejné služby kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu. 
• V českém prostředí stále chybí silné samoregulační orgány, které by efektivně dohlížely na dodržování novinářských standardů. 
• Česká média stále nejsou většinově přístupná lidem s nejrůznějšími uživatelskými potřebami (např. lidem s postižením sluchu nebo zraku, uživatelům českého znakového jazyka a podobně).

• Reformovat financování médií veřejné služby tak, aby se výše jejich rozpočtů udržitelně vyvíjela bez nutnosti opakovaného souhlasu politiků.
• Monitorovat implementaci European Media Freedom Actu. Zaměřit se na požadavek pluralitního rozdělování mediálních výdajů státu a jejich transparentní evidence.
• Navrhnout systém státní podpory médií, zaměřit tuto podporu na vytvoření pluralitního tržního prostředí. Konkrétně se soustředit i na podporu lokálních médií a současně systematicky řešit postavení médií vydávaných samosprávou (např. radniční zpravodaje a televize).
• Zkoordinovat vyřešení patové situace po přijetí autorského zákona, která médiím blokuje významné finanční zdroje.
• Zvyšovat zejména mezi vydavateli, ale i mezi širokou veřejností, povědomí o (ne)přístupnosti médií osobám se specifickými potřebami.