Ministerstvo kultury představilo svůj návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. Po kritice loňského pokusu od odborníků a zástupců sektoru udělalo zásadní změny, z nichž nejvýznamnější je automatické zvyšování koncesionářských poplatků zohledňující inflaci. Takové financování médií veřejné služby je krokem k větší udržitelnosti a nezávislosti a mimo jiné by naplnilo kritéria evropského Media Freedom Actu.
celý článekV informování o využívání moderních technologií ve své práci je dlouhodobě netransparentní Policie ČR – zbytečně tají důležité informace a technologie využívá bez dostatečného právního základu. V oblasti digitalizace stát přehlíží potřeby digitálně vyloučených občanů, což může vést ke zvyšování sociálního napětí s řadou politických důsledků. V případě řady veřejných institucí i nadále převládá restriktivní přístup k poskytování informací. Úřady se raději soudí i tehdy, když je zřejmé, že soud prohrají.
České nevládní neziskové organizace (NNO) prokázaly schopnost pružně reagovat na nečekané potřeby a problémy (např. integraci lidí z Ukrajiny, řešení dostupného bydlení apod.) a řešit je často díky aktivizaci dobrovolníků a mobilizací vlastních zdrojů. V některých případech se veřejné správě daří takto získanou expertízu využít a navázat na ni. Bylo by vhodné a efektivní prohloubit takové ad hoc participativní procesy, vyhodnocovat jejich silné stránky a příležitosti a pracovat na jejich využití ve zlepšování celého systému. Velkým deficitem zůstává také participace občanů na veřejném rozhodování a tvorbě politik; na národní úrovni chybí jednotná vize a mechanismy.
V roce 2023 došlo v oblasti sociálních práv k řadě legislativních změn a přípravě důležitých změn, které zatím nevstoupily v platnost. Významným krokem byl posun v zákoně o podpoře v bydlení, který se zaměřuje na řešení bytové nouze ohrožených domácností i její prevenci. Návrh byl tvořen ve spolupráci s obcemi, poskytovateli sociálních služeb a experty a opírá se o kvalitní analýzu dopadů. Mezi další významné novely patřila například novelizace zákona o sociálních službách či zákona o pobytu cizinců. Stát však při přípravě legislativních změn stále nedostatečně komunikuje s experty a aktéry z terénu, což ohrožuje kvalitu výsledných právních předpisů.
Nejvýznamnější událostí v uplynulém roce bylo předložení návrhu zákona o lobbování, který je po připomínkovém řízení projednáván na vládě, stejně jako ustanovení centrálního místa pro digitalizaci státní správy: Digitální informační agentury. K pokračování rychlé digitalizace a odbourání problému rezortismu však bude důležitá silná politická podpora. Experti se shodují, že nadále přetrvává politický vliv na zatím jen formálně apolitickou správu státu. To je zcela v rozporu s původním posláním služebního zákona a jeho podobou ve vyspělých zemích, což je zpětně spjaté se špatnou hierarchií a postavením státní správy. Jde o začarovaný kruh a bude důležité, aby byla přijata novela služebního zákona, která ustanoví silné centrální řízení státní správy pod Úřadem vlády.
Jedním z důležitých témat tohoto monitorovacího období byl posun ve vývoji novely zákona o státním zastupitelství, která prošla Ústavně právním výborem. I přes drobné výhrady oproti původnímu znění lze návrh považovat za pozitivní posun. Novela přesněji vymezuje pravidla pro jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců a navíc nebude jejich funkční období časově neomezené. Zavádí se i výběrová řízení a požadavky na odborné znalosti, profesní zkušenosti a morální vlastnosti vedoucích státních zástupců. Zákon stanoví důvody pro odvolání nejvyššího státního zástupce vládou a toto odvolání bude přezkoumatelné Nejvyšším správním soudem.
Situace médií je komplikovaná. Pluralita existuje, nicméně ekonomická situace vede k negativním trendům. Nucené úspory vedou k horším pracovním podmínkám pro novinářky a novináře a ohrožují i kvalitu obsahu. Dosah médií klesá také kvůli přístupu Googlu a sociálních sítí po přijetí autorského zákona. To vede k snížení zájmu inzerentů i k snížení výnosů z placeného obsahu, což dále zhoršuje jejich ekonomickou situaci a snižuje jejich nezávislost. Vláda nerealizovala deklarovanou prioritu, a to systém podpory médií, jako existuje v různých formách v zahraničí. Online média stále nejsou v legislativě definována, například se tedy na ně nevztahuje zákaz vlastnictví veřejnými funkcionáři. Samoregulace novinářské profese je v ČR stále nedostatečná.
