Jak se daří české demokracii? Není to tak zlé, jak by se mohlo zdát z médií a sociálních sítí. Napříč osmi klíčovými oblastmi vidíme konkrétní posuny k lepšímu. Vláda však své kroky občanům jen málokdy dostatečně vysvětluje, zapojení veřejnosti do rozhodování je spíše výjimkou. Přesto se stav demokracie nezhoršuje, Česko spíše přešlapuje na místě. Uvádí to nová Zpráva o stavu české demokracie, která shrnuje zjištění čtyř desítek expertek a expertů Sítě k ochraně demokracie.
Český stát se svými občany nekomunikuje dostatečně a v zapojování občanského sektoru do veřejného rozhodování a tvorby politik má dlouhodobě deficit. Daří se to jen někde a v konkrétních případech. Toto zjištění doplňují i data a závěry analytického ústavu STEM, podle kterých prochází naše společnost obdobím hluboké skepse vůči směřování naší země. „Fungující moderní stát se bez zapojení občanů do řešení společných otázek neobejde. K široce sdílené nedůvěře, že jako Česko jdeme dobrým směrem, může přispívat i to, že se státu toto vzdálení od občanů nedaří překlenout,” dodává koordinátorka Sítě k ochraně demokracie Vendula Menšíková.
Přestože se lidem v Česku po souběhu nejrůznějších krizí daří o něco lépe, o společnosti jako celku si to veřejnost podle výzkumu veřejného mínění nemyslí. „Naším cílem je díky zapojení expertů a občanské společnosti přispívat k demokracii, která se umí vypořádat s rozmanitými výzvami, a která je v každodenním životě srozumitelná a důvěryhodná pro občany a je jim oporou,” říká ke zjištěním Vendula Menšíková. „Na takové demokracii je však ještě potřeba zapracovat. Vláda by měla všemi možnými způsoby hledat cesty, jak posilovat důvěru v demokratické instituce. Přinejmenším by měla lépe s lidmi mluvit o svých krocích a přispívat ke sdílené, pozitivní představě o tom, jaké Česko chceme. Případně zvednout laťku výš a do dialogu je zapojit,” dodává.
‚Demometr', ukazatel stavu demokracie
Zpráva o stavu české demokracie vychází letos již pátým rokem. Čtyřicet odborníků a odbornic Sítě k ochraně demokracie v ní v osmi oblastech předkládají veřejnosti svá zjištění jako důležitý zdroj poznatků pro ochranu principů demokratického právního státu a předcházení hrozeb pro ústavnost a lidská práva. Kromě toho letos Zpráva nově obsahuje i demometr, ukazatel stavu demokracie.
„Každou klíčovou oblast jsme pro přehlednost doplnili takzvaným ‚demometrem', grafickým prvkem, který ve zkratce říká, jestli se v dané oblasti z hlediska ochrany demokracie rýsuje nějaký průšvih, nebo jsme premianty. Slouží zejména pro rychlý přehled. Naším záměrem není nahradit podrobná zjištění našich expertů a expertek a jejich doporučení, na jejichž kvalitě a dlouhodobosti si zakládáme,” vysvětluje Vendula Menšíková.
Zjištění STEM: S vlastním životem jsou lidé spokojeni, ale problémem je rozvoj společnosti
Od minulé Zprávy o stavu demokracie je součástí expertního monitoringu také speciál analytického ústavu STEM. Podle dat česká společnost vykazuje vysokou nespokojenost se směřováním věcí veřejných, ale není radikalizovaná, skládá se převážně ze spokojených domácností a z ekonomického hlediska hledí do budoucna spíše s opatrným optimismem. Navzdory všem krizím se Čechům a Češkám v jejich osobních životech stále daří velmi slušně. Oproti předkrizovým letům je sice vidět citelný pokles podílu těch, kteří hodnotí poslední uplynulý rok jako osobně úspěšný, ale i zde už se situace při hodnocení roku 2023 začala zlepšovat.
„Naše společnost není polarizovaná, je spíše fragmentarizovaná, rozbitá na střípky. Mnohem spíše než nesmiřitelný boj o naše další směřování je pro Česko typické blokování různých rozhodnutí, nejasnost v nastavování priorit a s tím spojený pocit přešlapování na místě,“ říká k číslům Martin Buchtík, ředitel STEM.
Graf: Srovnání vývoje spokojenosti s vlastním životem, hodnocení osobní úspěšnosti uplynulého roku a hodnocení úspěšnosti uplynulého roku pro společnost jako celek
Bezpečnostní politika posiluje, vláda však musí lépe komunikovat
Oblast obrany, bezpečnosti a zahraničních věcí patří mezi ty pozitivně hodnocené. Česká podpora Ukrajině se držela na vysoké úrovni, přesto lze mezi obyvateli pozorovat „únavu z války“ a s tím související slábnoucí dosavadní jednotný postoj v rámci EU a NATO. Pozitivní z hlediska bezpečnosti je fakt, že Česko přijalo novou Bezpečnostní strategii ČR a Obrannou strategii ČR. V nich je Rusko vedeno jako hrozba a Čína jako systémová výzva.
Jedním ze zásadních problémů naopak je, že premiér a vláda nedostatečně komunikují přínosy našeho členství v EU, NATO či OSN, ani možná rizika plynoucí z oslabování těchto struktur. Vláda by měla též lépe a efektivněji bojovat s dezinformacemi a bezpečnostními hrozbami. „V oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky si česká vláda loni vedla až na výjimky velmi dobře,“ domnívá se Pavel Havlíček. „Pro udržitelnost jejího dalšího působení ale bude zapotřebí lépe komunikovat přínosy českého angažmá za jejími hranicemi, zejména v rámci EU a NATO,“ dodává.
Výběr ústavních soudců by neměl vést k přílišné politizaci
Důležitým tématem v oblasti justice byl posun ve vývoji novely o státním zastupitelství, která přesněji vymezuje pravidla pro jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců. Naopak nežádoucí mocenské signály dovnitř justice vnášel ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který se nadále pohyboval na hraně svých kompetencí.
Pozitivním příkladem loňských změn je zavedení nového, transparentnějšího způsobu výběru ústavních soudců. V některých oblastech však přetrvává nedostatečná komunikace směrem k Senátu a netransparentnost v některých krocích ve vztahu k přidruženým organizacím.
Kancelář prezidenta republiky tak v některých směrech může vzbuzovat nedůvěru. Po éře prezidenta Zemana se od ní přitom očekává zásadní změna ve fungování a nastavení nových standardů. Jako nepřijatelné experti a expertky hodnotí v tomto směru některé další netransparentní kroky Kanceláře prezidenta republiky. Ačkoliv zvolení nového prezidenta představovalo šanci na „restart“ úřadu, kauzy ohledně pořádání honů pro sponzory předvolební kampaně Petra Pavla bez řádných smluv vrhají nepříjemné podezření, že žádný „restart“ se v tomto směru nekoná.
Chybějící dialog ve školství, hrozba změn v exekucích
V oblasti sociálních práv došlo k řadě legislativních změn či jejich přípravě. Významný byl posun v zákoně o podpoře bydlení. Ten lze považovat za příklad dobré praxe přípravy legislativy a může po letech přispět k prevenci a řešení bytové nouze. Při přípravě dalších změn však kabinet ne vždy dostatečně komunikuje s experty a aktéry z terénu. Viditelné je to například v oblasti školství, kde se chybějící dialog projevil naplno ve formě podzimní stávky škol.
Hrozbou jsou navrhované změny u exekucí a insolvencí. Možné změny hrozí prohloubením sociálních problémů. Například návrhy na prolomení nezabavitelné částky mohou u nízkopříjmových dlužníků a zranitelných skupin vést k propadu do chudoby. „Nejasné a složité podmínky v exekucích a v oddlužení ženou mnoho zadlužených lidí do nelegální práce, ničí jejich důvěru v demokratické instituce a neprospívají nikomu. Netrestejme chudé ještě větší chudobou, raději vytvořme jednoduchý a přehledný systém, který jim pomůže a podpoří je,“ vyzývá spoluautorka kapitoly Jana Smiggels Kavková.
Využívá policie nové technologie netransparentně?
Policie ČR začíná využívat nové technologie tajně a bez veřejné kontroly a dostatečné právní regulace, uvádí autoři kapitoly věnující se politickým a občanským právům. Loni se to týkalo například využívání informačního biometrického systému. Netransparentní je i využívání kamerových systémů. „Policie podle našeho názoru opakovaně porušuje zákon o zpracování osobních údajů. Přitom právě v době prudkého nástupu AI nedostatek veřejné kontroly činnosti bezpečnostních složek může vést brzy k důsledkům, které známe pouze z různých dystopických sci-fi filmů,“ domnívá se Jan Vobořil.
Faktem také je, že mnohé úřady se ohledně přístupu k informacím soudí i tehdy, když je zřejmé, že soud prohrají. Varovné je, že v procesu digitalizace stát často přehlíží potřeby digitálně vyloučených občanů, což může vést ke zvyšování sociálního napětí s řadou politických důsledků. Pozitivně naopak experti a expertky hodnotí, že dochází k odklonu vlády od represivního boje s dezinformacemi k proaktivním krokům včetně postupného budování systému strategické komunikace.
Aby si společnost vážila úředníků a jejich práce
V tématu veřejné správy autoři pozitivně hodnotí postupnou digitalizaci státní správy v podobě ustanovení Digitální informační agentury jako centrálního místa a přípravy digitálních produktů pro občany. Co se naopak nedařilo zvrátit, je přetrvávající nedostatečná spolupráce mezi resorty a politizace státní správy. Také důvěra občanů ve veřejnou správu je výrazně pod průměrem OECD. Potřebě vybudování silné státní správy s dlouhodobou a strategickou perspektivou by pomohlo posílení prestiže práce pro stát.
Lepšímu oddělení státní správy od politického vedení by měl pomoci nově schválený etický kodex pro státní službu a chystaná novela zákona o státní službě. „Přijetí nového, aspiračního etického kodexu je určitě správným krokem. Jeho efektivní implementaci by mělo podporovat zavedení odpovídajícího etického vzdělávání a etický leadership uplatňovaný vedoucími pracovníky,“ domnívá se spoluautorka kapitoly Marie Bohatá.
Chybí definice online médií i udržitelné financování těch veřejnoprávních
V oblasti médií je situace komplikovaná. Vláda nerealizovala deklarovanou prioritu, a to systém podpory médií. Online média nejsou stále v legislativě definována, například se tedy na ně nevztahuje zákaz vlastnictví veřejnými funkcionáři. V oblasti médií veřejné služby se podařilo přijmout novelu, podle níž má na volbě rad podíl i Senát. Na druhou stranu ale zatím stále není vyřešen problém udržitelného financování médií veřejné služby.
Marína Urbániková, která spoluvytvářela tuto kapitolu Zprávy, k tomu dodává: „Financování médií veřejné služby má být přiměřené, udržitelné a stabilní a má být nastaveno tak, aby jej nebylo možné využít k uplatňování politického vlivu. To stanovují mezinárodní dokumenty i připravovaný Evropský zákon o svobodě médií. V Česku na takový systém stále ještě čekáme.“
Efektivní stát potřebuje důvěru i zapojení občanů
Jaké nabízí český stát podmínky pro občanskou společnost? Omezená participace občanů na veřejném rozhodování a tvorbě politik zůstává velkým deficitem. Na národní úrovni chybí jednotná vize a mechanismy. Přesto se státní správě v konkrétních případech daří zapojovat a využívat expertízu ze strany občanské společnosti. Pro modernizaci veřejné správy by přitom měla ČR zajistit lepší zapojení občanů a dalších zainteresovaných stakeholderů a experimentovat přitom s formáty, jako jsou třeba občanská shromáždění a další deliberativní procesy zohledňující reprezentativní zastoupení veřejnosti. Jana Miléřová zdůrazňuje, že „Štíhlý a efektivní stát se neobejde bez důvěry občanů, která ovšem těžko poroste bez jejich zapojování do vládnutí nad rámec pouhé účasti ve volbách.“ Vláda by se proto podle ní „neměla bát občany a organizace občanské společnosti zapojovat – transparentně, koordinovaně a systematicky.“
