Zpráva o stavu veřejného mínění a proměn nálad ve společnosti (ve spolupráci se STEM)

V letošní zprávě jsme připravili odpovědi na otázky, kam se podle české veřejnosti celkově vyvíjí situace u nás, jak si stojí spokojenost se životem lidí po sérii krizí, v jakém stavu se nachází subjektivně vnímané finanční zdraví českých domácností, jak vypadá podpora Ukrajině ve válce a jak je na tom podpora ukrajinským uprchlíkům u nás.  

Ve zkratce lze říct, že česká společnost vykazuje vysokou nespokojenost se směřováním věcí veřejných, ale není radikalizovaná, skládá se převážně ze spokojených domácností a z ekonomického hlediska hledí do budoucna spíše s opatrným optimismem. Je málo pravděpodobné, že by se nálady veřejnosti v této situaci mohly stát bezprostředním ohrožením demokracie u nás, nicméně tyto nálady mohou vést ke ztrátě zájmu o věci veřejné a k apatii. Není jasné, jak za současné situace zmírnit pocit veřejnosti, že se situace celkově vyvíjí nesprávným směrem. Z těchto důvodů hodnotíme míru ohrožení demokracie ze strany nastavení veřejnosti a nálad ve společnosti stupněm 3: nebezpečí není bezprostřední, ale některé indikátory společenských nálad jsou varovné.

Pozitivní trendy 

• Série několika krizí od začátku roku 2020 (COVID, válka na Ukrajině, energetická krize, inflace spojená s poklesem reálných mezd) se neprojevila velkým poklesem spokojenosti se životem. Rozhodně nebo spíše spokojených se životem je u nás 82 % lidí (od počátku 90. let jedna z nejvyšších hodnot). 
• Index subjektivního finančního zdraví domácností se během roku 2023 odrazil ode dna po rekordním propadu mezi roky 2020 a 2023. Vyšších hodnot dosahoval tento index jen asi 5 let za celou historii České republiky.  
• Finanční zdraví v různých vrstvách společnosti je vzájemně propojeno: Když prosperuje společnost, těží z toho všechny sociální skupiny – bohatí, průměrně zajištění i chudí. Naopak pokles prosperity ovlivňuje všechny vrstvy podobně – když se Česku nedaří, pociťují zhoršení jak bohatí, tak chudí. 
• Neklesá podpora pro setrvání ukrajinských uprchlíků u nás. Po drobném poklesu podpory o pět procentních bodů v září 2023 se podpora v lednu 2024 vrátila zpět téměř na úroveň začátku léta 2023.  

Negativní trendy 

• Došlo k obrovskému rozpojení mezi hodnocením osobního života a věcí veřejných. Zatímco jsme v Česku převážně spokojení se životem, s obrovskou skepsí hledíme na všeobecný vývoj situace v Česku. Třikrát více lidí se domnívá, že se u nás situace vyvíjí špatným směrem, než kolik si myslí, že se vyvíjí správným směrem.  
• Jakkoliv 62 % lidí hodnotí rok 2023 jako pro ně osobně úspěšný, za úspěšný pro českou společnost jej považuje jen 18 % lidí. Tato dvě čísla jsou od sebe v posledních třech letech vzdálenější než kdykoliv předtím. 

1. Na pozadí největšího poklesu reálných mezd v naší novodobé historii nelze mluvit o tom, že by byla finanční situace českých domácností velmi dobrá, nicméně většina domácností se dokázala na situaci adaptovat. Velká část domácností přitom využila rezervy, které jim vznikly v období předchozího silného ekonomického růstu. Výhled domácností do budoucna nyní opět začíná být opatrně optimistický.  
2. Finanční stabilizace domácností bude přispívat k tomu, že jakákoliv nespokojenost s věcmi veřejnými bude i nadále vysoká, nebude hrozit radikalizace veřejnosti. Současnou náladu z věcí veřejných charakterizuje pocit stagnace a nedůvěry ve vládu a vrcholné politické instituce obecně, ale není spojena s dynamickým, emotivním vývojem, který by mohl být předzvěstí například velkých celospolečenských protestů.  
3. Stabilizace podpory setrvání ukrajinských uprchlíků může mít implikace pro nadcházející volby do Evropského parlamentu. Zatímco v případě razantnějšího poklesu podpory by bylo spíše možné očekávat, že se tématu v rámci kampaně silněji chopí opoziční strany (například budou otevírat otázku setrvání uprchlíků po skončení války), za současné stabilizované podpory lze s větší pravděpodobností očekávat, že se tak nestane, byť to nelze vyloučit. Tématem kampaně pro volby do Evropského parlamentu se pravděpodobně stane migrace obecně a spolu s tématy spojenými se Zelenou dohodou pro Evropu.  
4. Ruská agrese na Ukrajině bude stále více i ve veřejném prostoru chápána jako opotřebovávací střet. Pokud nedojde k velmi dramatickým událostem nebo posunům, které se nyní nejeví pravděpodobně, zájem o téma se bude nadále propadat. Na tom nejspíš moc nezmění ani setrvalé mediální pokrytí, ani blížící se dvouleté výročí začátku velké ruské invaze.

V analytickém ústavu STEM realizujeme sociologický výzkum o stavu české společnosti od počátku 90. let. Věnujeme se tématům důvěry ve společnost a její instituce, vztahu veřejnosti k mezinárodním uskupením (EU, NATO), tématům kvality života, vzdělávání, filantropie a občanské participace, adaptace české společnosti na klimatickou změnu a dalším. Svá zjištění publikujeme formou rozsáhlejších výzkumných zpráv, ve spolupráci s médii i formou kratších tiskových zpráv na našem webu. V roce 2023 jsme mimo jiné s mezinárodními partnery realizovali velký výzkum v zemích Visegrádské čtyřky se zaměřením na postoje k EU, migraci, zelené transformaci a vládě práva. Na základě analýzy dat získaných v projektu podpořeném nadací Friedricha Eberta (FES) a Masarykovou demokratickou akademií jsme vydali knižní esej ředitele STEM Martina Buchtíka „Různá vyprávění o jedné společnosti“. Věříme, že hlas občanů je třeba zprostředkovávat sociologickým výzkumem průběžně a o různých tématech, aby veřejná diskuse vycházela z dat, nikoliv jen z mýtů a momentálních rozmarů.