Ruská invaze na Ukrajinu staví českou vládu před nové výzvy. Kromě samotné podpory Ukrajiny a jejího boje proti ruské armádě hledá vláda cesty, jak se připravit na pomoc ukrajinským uprchlíkům. Rekonstrukce státu spolu se Sítí k ochraně demokracie a dalšími partnery uspořádala expertní debatu, ze které vyplynula řada doporučení vládě ke konkrétním krokům a legislativním změnám.
Ukrajina se včera probudila do války. Rusko svojí agresí vůči Ukrajině podle bezpečnostních expertů porušilo všechny platné psané i nepsané mezinárodní normy použití síly i základní principy mezinárodního práva. Síť k ochraně demokracie připravila společného prohlášení pro všechny organizace, firmy a jednotlivce, kteří chtějí alespoň symbolicky vyjádřit Ukrajině svou podporu. K výzvě už se připojily desítky organizací a jednotlivců.
Rusko svojí agresí vůči Ukrajině porušilo všechny platné psané i nepsané mezinárodní normy použití síly i základní principy mezinárodního práva i evropské bezpečnostní architektury. Porušilo principy rovnosti států, zdržení se hrozby, použití síly, nedotknutelnosti státních hranic nebo mírového řešení sporů. Agrese by měla být odsouzena všemi, a to nejen demokratickými státy, které mají zájem na existenci mezinárodní společnosti, kde platí základní pravidla upravující vztahy mezi členy.
Experti na média doufají, že nová vláda přinese konec období, kdy stát média zanedbával. K tomu bude ale nutné, aby se i samotní novináři sdružovali a podíleli se na prosazování legitimních zájmů své profese. Sdružování novinářů se sice zlepšuje, ale pořád se týká pouze menšiny profese. Současné mediální prostředí vnímají experti tak, že trh soukromých médií pokračuje v koncentraci do rukou několika málo vlastníků, kvalita mediálního obsahu stagnuje, regionálních médií je nedostatek a v Českém rozhlasu se zhoršují vztahy novinářů a vedení. Tato situace si žádá rozsáhlé změny mediálního práva. Experti apelují na posílení nezávislosti rad veřejnoprávních médií i na širší modernizaci regulace médií, která předchází vzestupu novinařiny na internetu.
Druhé pololetí roku 2021 bylo obdobím pokračující nejistoty kvůli parlamentním volbám i pandemii. Jaké hlavní pozitivní a negativní trendy pro fungování naší demokracie zaznamenali expertky a experti Sítě? Přinášíme souhrnnou zprávu.
Druhá polovina roku 2021 se v oblasti bezpečnosti vyznačovala dynamickým zahraničně-politickým vývojem, zejména rostoucím napětím mezi Ukrajinou a Ruskem, reakcí Lukašenkova režimu na sankce uvalené EU nebo konsolidací moci Talibanu po odchodu spojeneckých vojsk z Afghánistánu. Experti připomínají rozhodné reakce české vlády (nejen) na tyto události. Domácí vývoj ovlivňovaly zejména volby a výměna vlády, která může mít na vývoj ve sledovaných oblastech pozitivní dopad. Přetrvávaly však i negativní trendy spojené mimo jiné s pandemií covidu, dohrou vrbětické kauzy nebo nepříznivým vývojem kolem zpravodajských služeb.
Hlavní událostí uplynulého půlroku byly volby do Poslanecké sněmovny. Proces voleb a předání moci je základem demokracie a experti oceňují, že ve výsledku zafungoval. Prezident jmenoval novou vládu a nedošlo ke zpochybnění výsledků voleb. Úspěšný konec ale neznamená, že hladký byl i průběh. Svolání nové Poslanecké sněmovny trvalo zbytečně dlouho, zvlášť vzhledem ke kontextu pandemie. Rekordní množství propadlých hlasů ve volbách může poškozovat společenskou soudržnost.
