Plán vlády na boj s dezinformacemi obsahuje některé nápady, které mohou ohrozit svobodu slova. Konkrétní legislativní návrhy pro boj s dezinformacemi se sice posouvají dobrým směrem, i díky spolupráci s externími experty, ale chybí důležitá pojistka zneužití, kterou je automatický soudní přezkum.
Jak se daří české demokracii? Tento název neslo historicky první setkání expertů a zástupců členských organizací Sítě k ochraně demokracie. Energie, potenciál, důvěra. Taková slova jsme mohli slyšet v hojném počtu a krásných prostorech blízko Pražskému hradu.
13. července 2022 Evropská komise zveřejnila třetí výroční zprávu o právním státu. Zpráva přichází v kontextu ruské invaze na Ukrajinu, která zdůraznila význam prosazování demokratických hodnot, lidských práv a právního státu. Letošní zpráva navíc poprvé obsahuje konkrétní doporučení pro členské státy. Součástí tvorby reportu byl rozsáhlý konzultační proces, v rámci kterého se koordinátoři Sítě k ochraně demokracie sešli se zástupci Komise a poskytli své expertní podněty. Tyto podněty Komise zohlednila a v reportu využila na více místech. Kromě samotné Sítě se schůzek s Komisí účastnili též členské organizace Sítě, Rekonstrukce státu, Frank Bold a Amnesty International.
Česká demokracie ustála pandemii koronaviru i začátek ruské invaze na Ukrajinu. Euforii z počáteční solidarity s uprchlíky však může vystřídat strach ze zdražování. Podcenění sociálních dopadů války by přitom bylo závažné. Stát by se měl důkladně připravit na souběh více krizí na podzim, a předejít tak zhoršení situace svých občanů i otřesům jejich důvěry ve státní instituce a demokracii jako takovou. Taková je část doporučení nové zprávy Sítě k ochraně demokracie, jejíž experti monitorují stav demokracie v Česku.
Experti upozorňují na potřebu provést inventuru krizové legislativy (včetně legislativy týkající se ochrany zdraví obyvatelstva), která prošla a prochází zatěžkávacími zkouškami. Nejdříve v podobě covidové krize a nyní příchodu bezprecedentního počtu migrantů z války na Ukrajině.
Pro monitorovací období bylo typické, že dlouhodobé systémové otázky ustoupily z pozornosti veřejnosti i politiků, kteří měli plné ruce práce s probíhajícími krizemi. Experti nicméně upozorňují, že dlouhodobě neřešené problémy se mohou brzy stát akutními.
Jednoznačně největší hrozbu pro demokracii vidí experti v ruské agresi na Ukrajině, která vyvolala řadu zásadních kroků, jejichž byla ČR aktivní součástí. Oceňují rychlost české reakce na konflikt a robustní pomoc Ukrajině, stejně tak pozitivní vlnu solidarity směrem k uprchlíkům.
