Navzdory přetrvávající pandemii, která ovlivňovala oblast justice i ve druhé polovině roku, se podařilo zajistit bezpečné podmínky a přizpůsobit činnost soudů tak, aby mohla pokračovat soudní jednání. Na druhou stranu, důvěru veřejnosti ve fungování justice může podrývat opakující se provinění vysokých představitelů justice, spojené s výkonem jejich funkce. Problematická je stále nedostatečná úroveň digitalizace v oblasti justice, která způsobuje velké průtahy v soudních řízeních - ministerstvo spravedlnosti selhává v zajišťování fungování soudů v oblasti informatiky a soudních znalců. Přečtěte si hlavní závěry hodnocení stavu justice, jak je vidí experti Sítě k ochraně demokracie.
Síť k ochraně demokracie si kromě monitorování hrozeb klade za cíl i péči o demokracii a odhalování skrytých hrozeb, které třeba zatím nevnímáme, ale mohou vytvářet podhoubí pro budoucí nestabilitu. Takovým podhoubím se může stát i nedůvěra v demokracii jako nejlepší možný způsob řízení státu. Výzkumná organizace PAQ Reseach pro Síť k ochraně demokracie zpracovala analýzu příčin nedůvěry v demokracii, která ji staví do souvislostí s různými ekonomickými i demografickými faktory. Přečtěte si hlavní závěry analýzy.
Vývoj v oblasti bezpečnosti v uplynulém pololetí ovlivňovala pandemie COVID–19. Experti spatřují zásadní nedostatky v oblasti krizového řízení i strategické komunikace a rozhodnutí vlády byla podle nich často ovlivněna populismem a blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny. Pozitivně hodnotí aktivní pomoc Armády ČR v boji s pandemií mj. v sociálních a zdravotnických zařízení. Ústředním tématem byla také příprava tendru na dostavbu jaderného bloku v Dukovanech a možné zapojení společností z Ruska a Číny do něj, které experti dlouhodobě kritizují. K vyřazení Rosatomu z tendru nakonec došlo tento týden v souvislosti s kauzou Vrbětice. Přečtěte si hlavní závěry hodnocení stavu obrany, bezpečnosti a zahraničních věcí, jak je vidí experti Sítě k ochraně demokracie.
Ve druhé polovině roku byly pro fungování ústavního systému klíčové otázky voleb a pandemie. Prezident se brzkým vyhlášením sněmovních voleb odchýlil od dosavadní praxe, čímž došlo k předčasnému začátku období předvolební kampaně. Velkým tématem je také zrušení části volebního zákona, ke kterému došlo těsně po konci sledovaného období. V tomto ohledu se experti staví zvlášť kriticky k výrokům představitelů výkonné moci, kteří podkopávají autoritu Ústavního soudu. Vzhledem k pandemii členové Pracovní skupiny upozorňují na závislost vládních opatření na nouzovém stavu a na nedodržování zásadních principů právního státu jako předvídatelnost, jasnost a transparentnost. Experti apelují na přijetí dlouhodobějšího právního rámce pro opatření šetřícího základní práva občanů. Přijatá opatření jsou navíc nedostatečně přezkoumávána soudy. Přečtěte si hlavní závěry hodnocení stavu ústavního systému, jak je vidí experti Sítě k ochraně demokracie.
Nedůvěra v demokracii úzce souvisí s kvalitou života občanů, ta je přitom definovaná řadou faktorů, od příjmů přes vzdělání až po sociální nebo kulturní kapitál. Lidé s nižší kvalitou života nefandí vyloženě autoritářství, demokracie je jim spíše lhostejná. To vyplývá z analýzy příčin nedůvěry v demokracii, kterou pro Síť k ochraně demokracie zpracoval Daniel Prokop a jeho tým v PAQ Research. O dalších příčinách minulý týden debatovali experti z různých oborů. Přečtete si, co na debatě zaznělo.
Místopředseda vlády Karel Havlíček se rozhodl prostřednictvím ČEZu oslovit zájemce o dostavbu Dukovan, včetně ruské společnosti Rosatom. To vyvolalo vlnu kritiky z opozice, ale i od odborníků na energetiku a bezpečnost. Skupina bezpečnostních expertů Sítě k ochraně demokracie na problematické dění kolem tendru na dostavbu Dukovan upozorňuje už podruhé, v prosinci varovala před zapojením nedemokratických režimů, dnes připomíná, že zapojení Rosatomu jde proti bezpečnostním zájmům České republiky. Ministr Havlíček podle nich nemůže v této otázce obcházet vládu.
Na ústavně právním výboru Poslanecké sněmovny byl dnes hlasy ANO, ODS a SPD schválen pozměňovací návrh k novele volebního zákona, který připravil poslanec Marek Benda. Podle tohoto návrhu by se hlasy ve druhém skrutiniu dělily podle rozhodnutí stranických orgánů, nikoliv podle reálného pořadí kandidátů na kandidátních listinách. Podle expertů na ústavu a volební systémy ale tento návrh není v souladu s ústavním pořádkem a principem přímé volby.
