Uplynulé pololetí probíhalo v období (znovu)vrcholící epidemie nemoci covid-19, a zpráva tak bezprostředně navazuje na zprávu za druhou polovinu roku 2020, přičemž potvrzuje dříve identifikované negativní trendy a selhávání státní správy, a především jejího vedení (odborného i politického) při zvládání mimořádné situace. Autoři zprávy tedy vyzývají politické představitele k představení konkrétní vize změny státní správy a veřejnému příslibu její povolební reformy postavené na podkladě odborné revize stávajícího fungování (viz např. ex post RIA služebního zákona).
Ve středu 15. září v podvečer se konala debata členů Sítě k ochraně demokracie o tom, co vlastně chráníme, když chráníme demokracii. Cílem debaty bylo zamyšlení nad skutečným významem demokratických hodnot a principů. Ale také připomenutí role Sítě k ochraně demokracie a posílení vazeb mezi členskými organizacemi.
Loňský rok byl v mnoha oblastech náročný, pandemie zastavila svět a vláda v rámci boje s covidem musela přistoupit k omezování práv a svobod v rozsahu, jaký jsme si dříve neuměli ani představit. Demokracie se ale neotřásla a malý díl na tom měla snad i Síť k ochraně demokracie, která po celý rok pečlivě hlídala možné hrozby. V těchto dnech Síť slaví první rok svého fungování. Pojďme se za ním ohlédnout.
Poslanecká sněmovna bude ve středu 9. 6. projednávat návrh novely zákona o střetu zájmu ve třetím čtení. K němu byl načten pozměňovací návrh poslance J. Valenty, podle kterého by se měla rozšířit definice veřejného funkcionáře na profesionální novináře České televize a Českého rozhlasu. Novináři ČT a ČRo by podle této definice museli podávat majetková přiznání. To kritizují experti Sítě k ochraně demokracie.
Loňský rok patřil k těm nejnáročnějším rokům v naší novodobé historii. Čelili jsme pandemii a pro ochranu životů jsme si museli omezit práva a svobody v rozsahu, který bychom si dříve možná ani neuměli představit. Demokracie ale výraznější rány neutrpěla, dílčím hrozbám čelila statečně. Podrobnosti o stavu naší demokracie si přečtěte v souhrnné zprávě expertních skupin Sítě k ochraně demokracie.
Expertky pracovní skupiny upozorňují na pokračující negativní dopady pandemie na kvalitu života i práva ohrožených skupin obyvatel. V této souvislosti odkazují na porušování práv migrantů/ek, negativní dopady vládních opatření zejména na nízkopříjmové skupiny či nedostatky finanční podpory státu. Připomínají také absenci komplexní úpravy postavení osob bez státní příslušnosti či chystané legislativní změny týkající se postavení rodinných příslušníků/ic.
Navzdory přetrvávající pandemii, která ovlivňovala oblast justice i ve druhé polovině roku, se podařilo zajistit bezpečné podmínky a přizpůsobit činnost soudů tak, aby mohla pokračovat soudní jednání. Na druhou stranu, důvěru veřejnosti ve fungování justice může podrývat opakující se provinění vysokých představitelů justice, spojené s výkonem jejich funkce. Problematická je stále nedostatečná úroveň digitalizace v oblasti justice, která způsobuje velké průtahy v soudních řízeních - ministerstvo spravedlnosti selhává v zajišťování fungování soudů v oblasti informatiky a soudních znalců. Přečtěte si hlavní závěry hodnocení stavu justice, jak je vidí experti Sítě k ochraně demokracie.
