Česká demokracie ustála pandemii koronaviru i začátek ruské invaze na Ukrajinu. Euforii z počáteční solidarity s uprchlíky však může vystřídat strach ze zdražování. Podcenění sociálních dopadů války by přitom bylo závažné. Stát by se měl důkladně připravit na souběh více krizí na podzim, a předejít tak zhoršení situace svých občanů i otřesům jejich důvěry ve státní instituce a demokracii jako takovou. Taková je část doporučení nové zprávy Sítě k ochraně demokracie, jejíž experti monitorují stav demokracie v Česku.
Experti upozorňují na potřebu provést inventuru krizové legislativy (včetně legislativy týkající se ochrany zdraví obyvatelstva), která prošla a prochází zatěžkávacími zkouškami. Nejdříve v podobě covidové krize a nyní příchodu bezprecedentního počtu migrantů z války na Ukrajině.
Pro monitorovací období bylo typické, že dlouhodobé systémové otázky ustoupily z pozornosti veřejnosti i politiků, kteří měli plné ruce práce s probíhajícími krizemi. Experti nicméně upozorňují, že dlouhodobě neřešené problémy se mohou brzy stát akutními.
Jednoznačně největší hrozbu pro demokracii vidí experti v ruské agresi na Ukrajině, která vyvolala řadu zásadních kroků, jejichž byla ČR aktivní součástí. Oceňují rychlost české reakce na konflikt a robustní pomoc Ukrajině, stejně tak pozitivní vlnu solidarity směrem k uprchlíkům.
V oblasti justice je v tomto roce nejdůležitější novela zákona o státním zastupitelství. Důležitým cílem je zakotvit pevná funkční období vedoucích státních zástupců a nastavit jasný proces pro odvolání nejvyššího státního zástupce. Pokud se vládě povede tyto změny prosadit, posílí to nezávislost státního zastupitelství.
Pandemie covid-19, tornádo na jihu Moravy i příchod uprchlic a uprchlíků z Ukrajiny vzbudila v naší společnosti vlny nebývalé solidarity. Ta se projevila různými formami občanských aktivit, včetně viditelného nárůstu finančních darů pomáhajícím organizacím i postiženým lidem. Tyto události poukázaly na jedinečnou schopnost nevládních neziskových organizací (NNO), neformálních uskupení a dobrovolníků flexibilně zareagovat, uzpůsobit své činnosti a často i dlouhodobě pomáhat tam, kde je potřeba, včetně oblastí podstatných pro fungování státu.
Nejvýznamnější událostí v první polovině roku 2022 bylo předložení novely služebního zákona, která míří do druhého čtení v Poslanecké sněmovně. Experti jsou v jejím obsahovém hodnocení opatrně pozitivní, ale za nepřijatelný považují netransparentní způsob, jakým byla sepsána.
