„Vedle bezpečnostních otázek zůstává klíčovým tématem ochrany demokracie financování a nezávislost médií veřejné služby, kvalita legislativního procesu, postavení občanské společnosti a dlouhodobé podfinancování českého soudnictví. Experti a expertky Sítě k ochraně demokracie naopak pozitivně hodnotí novelu zákona o státním zastupitelství, transparentní proces výběru Ústavních soudců, větší důraz na přípravu kvalitní legislativy, nebo nová data o dárcovství a mediálním prostředí,“ shrnuje koordinátorka Sítě k ochraně demokracie Vendula Menšíková.

Začátek roku 2025 přinesl zásadní změny. První rozhodnutí Trumpovy administrativy znamenají nové výzvy v oblastech geopolitiky a bezpečnosti, ekonomiky, řešení ruské agrese i klimatických změn. Nadále hrozící eskalace či vznik konfliktů ve světě je nejvyšší přinejmenším za celou generaci, což ve veřejnosti vyvolává další napětí a nejistotu. 

„Čím víc se zvyšuje nejistota lidí z podivně rozviklaného světa, tím víc posiluje jejich ochota svěřit vládu (i kontrolu) nad jejich životy do pevných rukou těch, kdo slibují, že jim opět zařídí nekomplikované živobytí, bez protivných změn a nových znervózňujících povinností. Takový trend vidíme skoro ve všech zemích Evropy,“ upozorňuje Věra Jourová, prorektorka UK a bývalá místopředsedkyně Evropské komise, která vhledy ze svého působení shrnula v úvodním slovu Zprávy o stavu české demokracie. Jaké jsou tedy hlavní závěry v oblasti veřejného mínění?

Česká veřejnost udržuje jeden z historicky nejvyšších podílů lidí, kteří se svými příjmy vycházejí snadno nebo spíše snadno. Navzdory tomu ale zůstává ve veřejném prostoru špatná nálada a skepse k tomu, kam se jako společnost ubíráme. V pohledu na budoucnost nejvíce ovlivnila českou veřejnost ruská válka na Ukrajině. Přes 55 % veřejnosti upřednostňuje geopolitické nastavení „mezi Západem a Východem“. 

„Češi stále vnímají dopad ruské invaze na Ukrajinu jako zásadní pro svoji budoucnost. Naopak klimatická změna není pro českou veřejnost ve srovnání s jinými zeměmi prioritou – pouze 7 % respondentů ji vnímá jako nejdůležitější z pěti nabízených témat, což  je spolu s Estonskem nejméně z dvanácti zemí, pro které existují data,“ uvedl pro Zprávu o stavu české demokracie ředitel analytického ústavu STEM Martin Buchtík.

Začátek roku 2025 přinesl změnu americké administrativy a s ní zásadní otřes transatlantické vazby a změnu v geopolitické situaci. Apel expertů na to, aby se nad tématem bezpečnosti dařilo nacházet nadstranickou shodu, tím získává novou urgenci. Bezpečnostní zájmy České republiky se ale stávají předmětem každodenního politického boje, což následně posiluje polarizaci ve společnosti. Lidé přestávají bezpečnostní témata vnímat jako nadstranická a celonárodní, ale spojují si je s opozicí, nebo koalicí a od toho odvozují svůj postoj k nim. 

Experti Sítě upozorňují na rostoucí technologické závislosti Česka na Číně. A zcela zásadní je v oblasti bezpečnosti posílit monitoring a vyhodnocování zahraničního vlivu jak v informačním prostředí, tak v dalších strategických oblastech. „Už jen samotná existence zahraničního vlivu nebo podezření na jeho existenci podkopává veřejnou důvěru v demokratické procesy,“ doplňuje ke Zprávě o stavu české demokracie 2024 expert Vojtěch Bahenský.

Nadále pokračuje transparentní proces výběru soudců Ústavního soudu. Veřejnost má díky tomu více informací a lepší příležitost porozumět kritériím pro vhodné kandidáty. Prezident republiky zároveň postupuje v souladu s parlamentním zřízením a uváženě využívá své pravomoce. „Prezident republiky namísto politických gest v podobě využití suspenzivního veta preferuje věcné jednání, které umožňuje relevantním aktérům najít praktická řešení problémů,“ říká expert Sítě k ochraně demokracie Maxim Tomoszek. 

Negativním trendem naopak zůstává dlouhodobé podfinancování justice, zejména nízké ohodnocení pracovníků v justici, které ohrožuje výkon spravedlnosti a kvalitní soudní ochranu nás všech. Přetrvávají pochybnosti o přístupu vlády k platům soudců a státních zástupců. Experti Sítě k ochraně demokracie upozorňují na to, že ministr spravedlnosti zpochybňuje judikaturu Ústavního soudu v otázce platů soudců.

Zejména z hlediska možných rizik do budoucna je problematická tendence poslanců a poslankyň předkládat tzv. přílepky, které postrádají dostatečné odůvodnění a analytickou oporu. Kontroverzní nález Ústavního soudu vyslal signál politikům, aby tuto praxi omezili a zároveň je upozornil, že mají možnost zastavit paralyzující obstrukce v parlamentu. Cesta k racionalizaci legislativního procesu vede přes změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny.

V roce 2024 stála Česká republika před klíčovými reformami: dostupné bydlení, sociální podnikání, dostupnost služeb nebo sloučení sociálních dávek, tzv. superdávka. Sloučená dávka státní sociální pomoci má zjednodušit žádosti a motivovat k legální práci, ale hrozí snížením příjmů a ztrátou bydlení pro rodiče samoživitele či vícečetné rodiny. Implementace v této podobě může zvýšit riziko chudoby a ohrozit zejména děti.

„Revizi  dávek  vidím  jako  obrovské  riziko,  a to  nejen pro rizikové skupiny, ale jako celek. Návrh není motivační,  ale  naopak  velmi  represivní.  Systém  krácení dávek ve všech oblastech z důvodu selhání jednoho člena domácnosti přináší vysokou míru rizika pro celou domácnost,  vedoucí  až  ke  ztrátě  bydlení.  Nevládky pracující  s  nejrůznějšími  cílovými  skupinami  jsou proti návrhu, současný stav považujeme za lepší než návrh MPSV,“ sdílí expertka Sítě Jana Smiggels Kavková.

V roce 2024 proběhly nejméně tři vážné pokusy oslabit informační zákon legislativní cestou údajně z bezpečnostních důvodů, a to na základě ne vždy opodstatněných obav. Konkrétně například v souvislosti s nákupem letounů nebo v rámci návrhu zákona o kritické infrastruktuře. Opět se tak projevila tendence bezpečnostních resortů neuváženě zužovat přístup k informacím a na úkor základních práv a svobod sekuritizovat i další regulaci (např. Lex Ukrajina VII) a potažmo veřejnou debatu.

„Obecně  je  třeba  posílit  trendy  na  právní ochranu svobody slova na úkor přehnané ‚sekuritizace‘ společnosti, aby se nešlo opět s kanónem na mravence. I zde platí ‚less is more‘,“ uvádí expert pracovní skupiny Petr Kolman.

Přijatá novela zákona o státní službě sice sníží byrokracii, ale se zásadními problémy nepohne. Nadále zůstávají nedořešená témata z minulých let, jako je neschopnost efektivní meziresortní spolupráce, špatně fungující a demotivující systém odměňování a špatně fungující nábor. Komunikace témat spojených s fungováním  veřejné správy dlouhodobě selhává a o úřednících se mluví obvykle jen v souvislosti se škrty a neefektivitou.

Spoluautor kapitoly o stavu veřejné správy Martin Potůček dodává kontext: „Český stát reaguje na zřejmé i méně patrné budoucí výzvy se zpožděním. Schází odpovědná, ze systematicky shromažďované evidence vycházející a na  prognózách budoucího vývoje založená příprava a implementace rozhodnutí, která by nebyla ohrožována přirozenými fluktuacemi ve složení politické reprezentace.“

Dlouhodobý dluh v oblasti financování médií veřejné služby částečně řeší čerstvě schválená tzv. velká mediální novela, ale co dál? Dosud nebyla zahájena široká odborná diskuze o systémové podpoře médií, což nadále zhoršuje situaci zejména na lokální úrovni. Lokální média se totiž potýkají se značnými finančními problémy, jak ukazuje studie o stavu médií v regionech. 

„V některých mediálních tématech se ze situace, kdy nemáme data a chybí mezinárodní srovnání, dostáváme do nové situace, že data i srovnání máme, ale nepřináší nám uspokojení. I když už několik let upozorňujeme na špatný stav lokálních médií, aktuální data ukazují, že situace v Česku je i v evropském kontextu nepříznivá. Měli bychom proto podpořit společenskou a odbornou diskuzi o tom, zda a jak mají lidé v lokalitách získávat kvalitní informace důležité pro svůj každodenní život,“ dodává spoluautorka kapitoly o stavu médií Lenka Waschková Císařová.

V  roce 2024 česká občanská společnost sehrála důležitou roli v další významné krizi. Během podzimních povodní na severní Moravě byla státu i veřejnosti důležitou komunikační a koordinační oporou. Nevládní neziskové organizace dodnes pomáhají lidem žijících v zasažených oblastech s řešením ničivých následků. 

České nevládní organizace se ale potýkají s rostoucími dezinformačními útoky. Ty vytváří tlak na jejich kapacity, ohrožují jejich reputaci i činnost jako takovou. Potřeba čelit dezinformačním narativům a vypořádat se se souvisejícími nenávistnými či trollími komentáři vytváří organizacím nemalé provozní náklady.  

„Není lepší pojistky demokracie než nároční občané, ti, co se ptají, vyžadují odpovědi, chtějí být informovaní a chtějí veřejné věci ovlivňovat. Myslím si, že síla občanské společnosti v Česku je ohromná, nevidím tu letargii a rezignaci, jako v některých dalších končinách Evropy,“ uzavírá Věra Jourová.

Diskuze o stavu a směřování české demokracie nás nepochybně budou provázet i v následujících měsících a zejména po volbách. Každoroční Zpráva o stavu české demokracie nabízí kompaktní analýzu hlavních trendů a doporučení, na kterých se shodly jednotlivé expertní týmy Sítě k ochraně demokracie.