Právní stát, dělba moci, politická pluralita, nezávislá justice, svoboda a nezávislost médií a občanské společnosti, férové volby, omezování korupce, ochrana menšin a jejich práv – to jsou základní principy, na kterých je založena naše svobodná a demokratická společnost i spolupráce evropských států. Nevládní organizace Glopolis, Rekonstrukce státu, síť NeoN a iniciativa Síť k ochraně demokracie vítají zveřejnění Zprávy o právním státu 2024, která analyzuje naplňování principů právního státu v praxi. V otevřeném dopise premiérovi zároveň apelují na to, aby vláda využila této příležitosti k důkladné diskuzi o tom, jak se Česku v klíčových oblastech daří a co je potřeba zlepšit.
Ministerstvo kultury představilo svůj návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. Po kritice loňského pokusu od odborníků a zástupců sektoru udělalo zásadní změny, z nichž nejvýznamnější je automatické zvyšování koncesionářských poplatků zohledňující inflaci. Takové financování médií veřejné služby je krokem k větší udržitelnosti a nezávislosti a mimo jiné by naplnilo kritéria evropského Media Freedom Actu.
Současná krize zdůrazňuje potřebu podpořit pluralitní a nezávislá média, posílit nástroje k čelení dezinformacím a zavést jasnou komunikaci vlády ve strategicky klíčových oblastech. Pracovní skupina zhodnotila 1. polovinu roku 2022 poměrně kladně a považuje reakci vlády na ruskou válku na Ukrajině za pohotovou, ale zároveň se obává, že potřebné systémové změny v mediální oblasti budou nadále mimo centrum pozornosti.
Experti na média doufají, že nová vláda přinese konec období, kdy stát média zanedbával. K tomu bude ale nutné, aby se i samotní novináři sdružovali a podíleli se na prosazování legitimních zájmů své profese. Sdružování novinářů se sice zlepšuje, ale pořád se týká pouze menšiny profese. Současné mediální prostředí vnímají experti tak, že trh soukromých médií pokračuje v koncentraci do rukou několika málo vlastníků, kvalita mediálního obsahu stagnuje, regionálních médií je nedostatek a v Českém rozhlasu se zhoršují vztahy novinářů a vedení. Tato situace si žádá rozsáhlé změny mediálního práva. Experti apelují na posílení nezávislosti rad veřejnoprávních médií i na širší modernizaci regulace médií, která předchází vzestupu novinařiny na internetu.
Poslanecká sněmovna bude ve středu 9. 6. projednávat návrh novely zákona o střetu zájmu ve třetím čtení. K němu byl načten pozměňovací návrh poslance J. Valenty, podle kterého by se měla rozšířit definice veřejného funkcionáře na profesionální novináře České televize a Českého rozhlasu. Novináři ČT a ČRo by podle této definice museli podávat majetková přiznání. To kritizují experti Sítě k ochraně demokracie.
V oblasti médií pokračují dlouhodobější trendy zvyšování mocenského vlivu na fungování rad veřejnoprávních médií a zvyšování koncentrace mediálního vlastnictví. Média ovlivňuje také pandemie, která dopadá na fungování redakcí a vytváří prostor pro šíření dezinformací. Mezi klíčové události sledovaného období patří odvolání dozorčí komise Rady ČT, jehož legalita je sporná, a akvizice společnosti CME skupinou PPF, čímž Petr Kellner ovládl TV NOVA. Mediální reakce se kvůli pandemii orientují na rychlost zpravodajství a „pandemické celebrity”, což posiluje informační chaos a omezuje jejich schopnost oponovat politické reprezentaci. Přečtěte si hlavní závěry hodnocení stavu médií, jak je vidí experti Sítě k ochraně demokracie.