<   Aktuality

Experti Sítě k ochraně demokracie varují před návrhem na zavedení majetkových přiznání novinářů České televize a Českého rozhlasu

Sdílet:
03. 06. 2021

Poslanecká sněmovna bude ve středu 9. 6. projednávat návrh novely zákona o střetu zájmu ve třetím čtení. K němu byl načten pozměňovací návrh poslance J. Valenty, podle kterého by se měla rozšířit definice veřejného funkcionáře na profesionální novináře České televize a Českého rozhlasu. Novináři ČT a ČRo by podle této definice museli podávat majetková přiznání. To kritizují experti Sítě k ochraně demokracie.

Návrh podpořili členové vládního hnutí ANO na Ústavně právním výboru a ve svém stanovisku ho podpořila i ministryně spravedlnosti Marie Benešová - původní negativní stanovisko ministerstva spravedlnosti si rozmyslela, novináři se podle ní podílejí na tvorbě veřejného mínění a měli by ukázat, že nejsou ničím a nikým ovlivňováni. Proti návrhu se postavil Syndikát novinářů ČRředitelé obou dotčených médií. Před přijetím pozměňovacího návrhu varují i experti ze Sítě k ochraně demokracie:

Stanovisko mediální skupiny expertů Sítě k ochraně demokracie:

„Novináři jsou sice veřejné osoby, nejde ale o funkcionáře v politickém či úředním slova smyslu, a to ani v případě médií veřejné služby, nerozhodují o veřejných financích. Všude ve světě a podle všech oborových norem má být novinář především nezávislý, a to i na vůli veřejnosti. Jakákoliv snaha omezit autonomii novinářů a novinářek v médiích veřejné služby je bezprecedentním zásahem do fundamentálních principů fungování oboru, nad kterým zůstává rozum stát komukoliv, kdo se v problematice orientuje. Návrh je navíc nefunkční i proto, že není jasné, co se vlastně z majetkového přiznání má zjistit. Fakt, že novinář má nějaký majetek, ještě neukazuje na střet zájmů. Střet zájmů přitom může mít novinář i bez majetkových vztahů k některému subjektu.”

Podepsáni:

  • Kateřina Hrubešová - ředitelka Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
  • Michal Klíma - předseda Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu
  • Jan Motal - Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity

Komentář Ondřeje Preusse - ústavního právníka PrF UK:

„Návrh na zavedení majetkových přiznání profesionálních novinářů ČT a ČRo nepovažuji za vážně míněnou iniciativu. Jde jen o symbolický nástroj proti ČT a ČRo. Je potřeba si uvědomit, že novináři nejsou veřejnými činiteli, o ničem nerozhodují, autoritativně nezasahují do práv a povinností lidí. Nemáme také státní média, ale nezávislá veřejnoprávní média. Je úplně absurdní, aby např. sportovní redaktor musel podávat majetkové přiznání. To by snižovalo konkurenceschopnost ČT a ČRo a neobstálo by to v proporcionalitě zásahu do základních práv. Ostatně návrh ani nevyjasňuje, kdo to je profesionální novinář, v praxi by tak stejně byl bezzubý.”

Komentář Elišky Wagnerové - bývalé ústavní soudkyně a garantky Sítě k ochraně demokracie

„Novinář není v žádném případě funkcionář, ba být jím nesmí, neboť by taková konstrukce narušovala svobodnou tvorbu jeho názoru, tak svobodu poskytování informací. Funkcionář je pojmově spjat se státní mocí (v širokém smyslu), zatímco novinář nesmí být spojen se státem ani se žádnou jinou mocenskou (v širokém smyslu včetně majetkového) entitou tak, aby si uchoval možnost odstupu k subjektům, o jejichž činnosti má objektivně referovat. Konečně i koncept veřejnoprávních médií vznikl právě proto, aby tato média nebyla státními entitami, aby si uchovala od státu odstup. Je symptomatické, že ani Rady ČT či ČRo resp. jejich členové nejsou zahrnuti mezi funkcionáře v zákoně o střetu zájmů, neboť jde o entity navázané na to které médium jako veřejnoprávní instituci.

Pokud by prošel návrh, pak se vydáváme maďarskou cestou postupného zestátnění veřejnoprávních médií, která je předmětem kritiky evropských institucí. Byl by to jednoznačný krok zpět k poměrům předlistopadovým. Uzavírám proto, že návrh odporuje konceptu právního státu, dle kterého mj. média, a to zejména a především veřejnoprávní, jsou institucionální nezávislou a nezastupitelnou pojistkou kontroly veřejné moci ze strany společnosti. Dále je návrh z pohledu dotčených novinářů v rozporu se svobodou projevu a svobodou informační, které jsou garantovány LZPS. Osobně návrh považuji doslova za šikanózní."

 
Eva Hromádková
komunikace Sítě
Sdílet: