Rusko svojí agresí vůči Ukrajině porušilo všechny platné psané i nepsané mezinárodní normy použití síly i základní principy mezinárodního práva i evropské bezpečnostní architektury. Porušilo principy rovnosti států, zdržení se hrozby, použití síly, nedotknutelnosti státních hranic nebo mírového řešení sporů. Agrese by měla být odsouzena všemi, a to nejen demokratickými státy, které mají zájem na existenci mezinárodní společnosti, kde platí základní pravidla upravující vztahy mezi členy.
Druhá polovina roku 2021 se v oblasti bezpečnosti vyznačovala dynamickým zahraničně-politickým vývojem, zejména rostoucím napětím mezi Ukrajinou a Ruskem, reakcí Lukašenkova režimu na sankce uvalené EU nebo konsolidací moci Talibanu po odchodu spojeneckých vojsk z Afghánistánu. Experti připomínají rozhodné reakce české vlády (nejen) na tyto události. Domácí vývoj ovlivňovaly zejména volby a výměna vlády, která může mít na vývoj ve sledovaných oblastech pozitivní dopad. Přetrvávaly však i negativní trendy spojené mimo jiné s pandemií covidu, dohrou vrbětické kauzy nebo nepříznivým vývojem kolem zpravodajských služeb.
Oblast bezpečnosti ve sledovaném období zásadně ovlivnilo zveřejnění informací ohledně výbuchů muničních skladů ve Vrběticích, za které byli podle vládních představitelů odpovědní agenti ruských tajných služeb. Tyto události s sebou nesly pozitivní trendy (zejména omezení počtu ruských diplomatů) i negativa (např. omezenou koordinovanost v prohlášení politiků) a měly přímý dopad i na podobu chystaného tendru na dostavbu jaderného bloku v Dukovanech. Experti upozorňují také na nominace členů Orgánu nezávislé kontroly služeb nebo finalizaci strategie boje proti hybridním hrozbám.
Vývoj v oblasti bezpečnosti v uplynulém pololetí ovlivňovala pandemie COVID–19. Experti spatřují zásadní nedostatky v oblasti krizového řízení i strategické komunikace a rozhodnutí vlády byla podle nich často ovlivněna populismem a blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny. Pozitivně hodnotí aktivní pomoc Armády ČR v boji s pandemií mj. v sociálních a zdravotnických zařízení. Ústředním tématem byla také příprava tendru na dostavbu jaderného bloku v Dukovanech a možné zapojení společností z Ruska a Číny do něj, které experti dlouhodobě kritizují. K vyřazení Rosatomu z tendru nakonec došlo tento týden v souvislosti s kauzou Vrbětice. Přečtěte si hlavní závěry hodnocení stavu obrany, bezpečnosti a zahraničních věcí, jak je vidí experti Sítě k ochraně demokracie.
Místopředseda vlády Karel Havlíček se rozhodl prostřednictvím ČEZu oslovit zájemce o dostavbu Dukovan, včetně ruské společnosti Rosatom. To vyvolalo vlnu kritiky z opozice, ale i od odborníků na energetiku a bezpečnost. Skupina bezpečnostních expertů Sítě k ochraně demokracie na problematické dění kolem tendru na dostavbu Dukovan upozorňuje už podruhé, v prosinci varovala před zapojením nedemokratických režimů, dnes připomíná, že zapojení Rosatomu jde proti bezpečnostním zájmům České republiky. Ministr Havlíček podle nich nemůže v této otázce obcházet vládu.
Skupina bezpečnostních expertek a expertů Sítě k ochraně demokracie doporučuje vládě, aby z výběrového řízení na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech předem vyřadila ruské a čínské zájemce. Ve společném stanovisku upozorňují na korupční rizika a varují před negativními dopady na demokracii. Apelují také na zajištění široké politické shody a poskytování informací členům Parlamentu.
