<   Aktuality

Experti na bezpečnost a zahraničí: Vláda jedná rozhodně, ale musí čelit rostoucímu napětí

Sdílet:
11. 02. 2022

Druhá polovina roku 2021 se v oblasti bezpečnosti vyznačovala dynamickým zahraničně-politickým vývojem, zejména rostoucím napětím mezi Ukrajinou a Ruskem, reakcí Lukašenkova režimu na sankce uvalené EU nebo konsolidací moci Talibanu po odchodu spojeneckých vojsk z Afghánistánu. Experti připomínají rozhodné reakce české vlády (nejen) na tyto události. Domácí vývoj ovlivňovaly zejména volby a výměna vlády, která může mít na vývoj ve sledovaných oblastech pozitivní dopad. Přetrvávaly však i negativní trendy spojené mimo jiné s pandemií covidu, dohrou vrbětické kauzy nebo nepříznivým vývojem kolem zpravodajských služeb.

Experti pracovní skupiny za uplynulé pololetí identifikovali tyto trendy:

Pozitivní trendy

  • Principiální postoj premiéra Fialy vůči prezidentovi ve věci složení nové vlády a dodržení Ústavy. 
  • Vznikající pozice poradce pro národní bezpečnost jako nadresortního koordinátora bezpečnostních politik.
  • Rychlá a konsistentní reakce ministerstva zahraničí k počínání Lukašenkova režimu v Bělorusku. 
  • Urychlená pomoc státu i občanské společnosti obcím postiženým tornádem.

Negativní trendy

  • Omezení dostupnosti a zdražení energií představující potenciální riziko pro sociální stabilitu. 
  • Pro oblast bezpečnosti a obrany potenciálně problematická nízká společenská soudržnost a autorita státu projevující se v radikalizací odpůrců vládních opatření a očkování. 
  • Personální otřesy v tajných službách (zejm. ÚZSI), které je mohou destabilizovat. 
  • Přetrvává neúplná legislativa týkající se zpravodajských služeb, přičemž její naplnění nestačí k dosažení cílů, které si daná legislativa klade.

Doporučení expertní skupiny pro další období:

  • Modernizovat legislativu týkající se koordinace a kontroly zpravodajských služeb podle vzoru západních států.
  • Vytvořit nadstranickou pozici koordinátora zpravodajských služeb nezávislého na výměně vlády (může být řešeno i v rámci plánované pozice poradce pro národní bezpečnost).
  • Zajistit efektivní exekutivní kontrolu zpravodajských služeb, (nad rámec parlamentní a soudní kontroly monitorující dodržování zákonnosti a kontroly hospodaření) tj. kontrolu, zda služby dělají, to co mají dělat.
  • Koncepčně uchopit a zlepšit kvalitu strategické komunikace vlády a všech státních orgánů s veřejností.
  • Převést stávající civilní rozvědku (Úřad pro zahraniční styky a informace, ÚZSI) do postavení obdobného BIS, tedy postavit ji pod vládu jako celek.

Celou zprávu si můžete stáhnout a prostudovat zde:

 
Miroslav Crha
koordinátor expertizy