<   Aktuality

Zpráva o podmínkách pro občanskou společnost

Sdílet:
17. 05. 2024

České nevládní neziskové organizace (NNO) prokázaly schopnost pružně reagovat na nečekané potřeby a problémy (např. integraci lidí z Ukrajiny, řešení dostupného bydlení apod.) a řešit je často díky aktivizaci dobrovolníků a mobilizací vlastních zdrojů. V některých případech se veřejné správě daří takto získanou expertízu využít a navázat na ni. Bylo by vhodné a efektivní prohloubit takové ad hoc participativní procesy, vyhodnocovat jejich silné stránky a příležitosti a pracovat na jejich využití ve zlepšování celého systému. Velkým deficitem zůstává také participace občanů na veřejném rozhodování a tvorbě politik; na národní úrovni chybí jednotná vize a mechanismy.

České neziskové organizace čelí překážkám v rozvoji kvůli nedostatečnému financování a technologickým bariérám. Téměř polovina organizací nemá prostředky na digitalizaci, což brzdí jejich rozvoj. Financování z evropských fondů je nejisté, vláda váhá s přesunem peněz do sociálních programů. Roste spolufinancování ze strany příjemců, což ohrožuje poskytování sociálních, preventivních i vzdělávacích služeb. Experti a expertky radí vytvářet programy pro technologický rozvoj NNO, experimentovat s novými deliberativními postupy, zajistit podporu pro participativní procesy na centrální úrovni státní správy či pravidelně sbírat data o občanském sektoru.

Mezi hlavní trendy expertky a experti řadí:

Pozitivní trendy

  • Na úrovni Rady vlády pro nestátní neziskové organizace (RVNNO) se připravují návrhy na systémovou změnu financování neziskových organizací v oblastech víceletého financování, umožnění partnerství v projektech, poskytování rychlých dotací, paušalizace nepřímých nákladů a dalších.
  • Mezi NNO vzrůstá zájem o zapojení do boje s negativními dopady dezinformací, zejména prevenci radikalizace, prostřednictvím aktivní podpory a vzdělávání jejích zaměstnanců a komunit.
  • Státní správě se v konkrétních případech daří zapojovat a využívat expertízu ze strany občanské společnosti (např. v oblasti řešení dostupného bydlení nebo integrace lidí z Ukrajiny), byť tyto snahy mívají nedostatky, zejména z hlediska kvalitního designu participativních procesů klíčového pro jejich účinnost a důvěryhodnost.
  • Ve venkovských oblastech se osvědčila role místních akčních skupin (MAS), které díky relativně stabilnímu financování a zkušenosti s administrací projektů financovaných z fondů EU dlouhodobě zapojují malé obce, podnikatele, zemědělce i aktivní občany do přípravy a implementace strategií a rozhodování o podpoře místních projektů. Tím na venkově posilují místní sociální kapitál.
  • Zmocněnkyně pro lidská práva hraje výraznou roli v podpoře občanského prostoru i společenských agendách, které řeší i neziskové organizace.  
  • V rámci přípravy a schvalování nové stavební legislativy se podařilo částečně obnovit účast veřejnosti při povolování stavebních záměrů, které mají dopad na životní prostředí, ale nespadají do procesu EIA.
  • Připomínkovým řízením prošla novela zákona o veřejných sbírkách. Vládní návrh v důvodové zprávě akcentuje potřebu zjednodušit pořádání sbírek a snížit administrativní zátěž pořadatelům i úřadům.
  • Data Darujme.cz ukazují, že meziročně se na této platformě zvýšil poměr pravidelných darů vůči darům jednorázovým (nárůst z 14,5 % na 29 % všech darů).
  • Připravuje se novela, která umožní zřídit národní lidskoprávní instituci a institut ochránce práv dětí na půdorysu současné Kanceláře Veřejného ochránce práv. 

Negativní trendy

  • Nadále chybí potřebná politická podpora pro rozvoj neziskových organizací a občanské společnosti. Přetrvává neporozumění veřejné správy i politiků a státu, jaký účel neziskovky plní a jak s nimi stát může spolupracovat na plnění svých funkcí pro občany a posilování právního státu. Spolupráci s NNO nadále komplikuje rezortismus.
  • NNO chybějí kapacity na mezioborovou spolupráci, ačkoliv by to měla být jedna z jejich rolí, se kterou jsou spojena celospolečenská očekávání (např. v případě hrozby pro celý sektor nebo společnost). 
  • Dezinformační kampaně negativně dopadají na činnost NNO, které musí mít nově vyčleněné kapacity navíc, aby v souvislosti s nimi komunikovaly s veřejností (zejména na sociálních sítích). Ubírá jim to kapacity pro komunikaci jádra své činnosti. Dezinformace mohou v důsledku ohrozit jejich zdroje, vést k odlivu dárců apod. Hrozba bude pravděpodobně sílit s větším využíváním AI a deep fake.
  • Chybí experti na snižování radikalizace ve společnosti, mediální komunikaci nebo nenásilnou komunikaci, kteří by vytvářeli potřebné expertní zázemí pro organizace.
  • Nadále chybí finance na podporu rozvoje NNO, vč. kontinuálního technologického rozvoje a digitální transformace organizací.
  • Dle dostupných dat soukromé dárcovství v roce 2023 mírně rostlo. Reálný objem ale škrtí kombinace inflace a nízké cíle v oblasti fundraisingu. Inflace je jednoznačně negativním faktorem i v případě dotací.
  • Získání i administrace národních dotačních zdrojů (každé ministerstvo má pro dotace vlastní systém) i evropských fondů (kontrolní orgány často vyžadují detailní dokladování; zjednodušení v podobě paušálních nákladů umožňuje jen část titulů) jsou nadále nepřiměřeně náročné.

Doporučení expertní skupiny pro další období:

  • Pro participaci zajistit metodickou a odbornou podporu na ústřední úrovni vlády a posílit kapacity, motivaci a expertízu pro zavádění participace napříč veřejnou správou, včetně portálu pro konzultace, rozvoje participativních dovednosti v české veřejné správě a ve společnosti a přístupu k transparentním a kvalitním informacím ze strany státu.
  • Experimentovat s novými nástroji a postupy na podporu participace v ČR, jako jsou např. občanská shromáždění a další deliberativní procesy zohledňující reprezentativní zastoupení občanů.
  • Vytvářet specifické programy pro NNO na systematickou práci v oblasti prevence proti vlivu dezinformací a radikalizaci společnosti a zmírňování dopadů dezinformačních kampaní.
  • V oblasti boje proti dezinformacím se nezaměřovat jen na factchecking a mediální gramotnost, ale rozšiřovat také kapacity pro prevenci a snižování radikalizace a nenásilnou komunikaci.
  • Vytvářet dotační programy a grantové výzvy na investice pro dlouhodobý rozvoj NNO – nejen na operační náklady, ale také na kontinuální technologický rozvoj, pořízení hardwaru, digitální vzdělávání a dalších. 
  • Zavádět opatření pro systémové změny pro umožnění víceletého financování dotačních projektů, partnerství v projektech, zrychlených dotací, zjednodušení spolufinancování aj.   a vytvářet vhodné finanční nástroje pro dlouhodobý rozvoj sítí NNO a jejich střešních organizací.
  • Zkoordinovat odborníky na filantropii a důležité provozovatele nástrojů na darování s cílem ověřit na základě dat trendy v oblasti darů od fyzických osob a zjistit jejich objem.
  • Zajistit sběr klíčových dat o občanském sektoru (např. struktura financování a dopady na činnost a plánování NNO, klíčové potřeby NNO ve vztahu k odhadovaným společenským rizikům a potřebám, profesionalizace, vnímání spolupráce s NNO veřejnou správou na různých úrovních, postoje veřejnosti vůči NNO a tématům, která řeší apod.).
  • Zformulovat zadání pro hloubkový výzkum situace neziskového sektoru v ČR a společenských přínosů, které jeho aktivity mají a provést jej.
Sdílet:

Díky, že podporujete spolupráci expertů a občanské společnosti na ochraně demokracie.