Zpráva o podmínkách pro občanskou společnost

České neziskové organizace čelí překážkám v rozvoji kvůli nedostatečnému financování a technologickým bariérám. Téměř polovina organizací nemá prostředky na digitalizaci, což brzdí jejich rozvoj. Financování z evropských fondů je nejisté, vláda váhá s přesunem peněz do sociálních programů. Roste spolufinancování ze strany příjemců, což ohrožuje poskytování sociálních, preventivních i vzdělávacích služeb. Experti a expertky radí vytvářet programy pro technologický rozvoj NNO, experimentovat s novými deliberativními postupy, zajistit podporu pro participativní procesy na centrální úrovni státní správy či pravidelně sbírat data o občanském sektoru.

Pozitivní trendy

• Na úrovni Rady vlády pro nestátní neziskové organizace (RVNNO) se připravují návrhy na systémovou změnu financování neziskových organizací v oblastech víceletého financování, umožnění partnerství v projektech, poskytování rychlých dotací, paušalizace nepřímých nákladů a dalších.
• Mezi NNO vzrůstá zájem o zapojení do boje s negativními dopady dezinformací, zejména prevenci radikalizace, prostřednictvím aktivní podpory a vzdělávání jejích zaměstnanců a komunit.
• Státní správě se v konkrétních případech daří zapojovat a využívat expertízu ze strany občanské společnosti (např. v oblasti řešení dostupného bydlení nebo integrace lidí z Ukrajiny), byť tyto snahy mívají nedostatky, zejména z hlediska kvalitního designu participativních procesů klíčového pro jejich účinnost a důvěryhodnost.
• Ve venkovských oblastech se osvědčila role místních akčních skupin (MAS), které díky relativně stabilnímu financování a zkušenosti s administrací projektů financovaných z fondů EU dlouhodobě zapojují malé obce, podnikatele, zemědělce i aktivní občany do přípravy a implementace strategií a rozhodování o podpoře místních projektů. Tím na venkově posilují místní sociální kapitál.
• Zmocněnkyně pro lidská práva hraje výraznou roli v podpoře občanského prostoru i společenských agendách, které řeší i neziskové organizace.  
• V rámci přípravy a schvalování nové stavební legislativy se podařilo částečně obnovit účast veřejnosti při povolování stavebních záměrů, které mají dopad na životní prostředí, ale nespadají do procesu EIA.
• Připomínkovým řízením prošla novela zákona o veřejných sbírkách. Vládní návrh v důvodové zprávě akcentuje potřebu zjednodušit pořádání sbírek a snížit administrativní zátěž pořadatelům i úřadům.
• Data Darujme.cz ukazují, že meziročně se na této platformě zvýšil poměr pravidelných darů vůči darům jednorázovým (nárůst z 14,5 % na 29 % všech darů).
• Připravuje se novela, která umožní zřídit národní lidskoprávní instituci a institut ochránce práv dětí na půdorysu současné Kanceláře Veřejného ochránce práv. 

Negativní trendy

• Nadále chybí potřebná politická podpora pro rozvoj neziskových organizací a občanské společnosti. Přetrvává neporozumění veřejné správy i politiků a státu, jaký účel neziskovky plní a jak s nimi stát může spolupracovat na plnění svých funkcí pro občany a posilování právního státu. Spolupráci s NNO nadále komplikuje rezortismus.
• NNO chybějí kapacity na mezioborovou spolupráci, ačkoliv by to měla být jedna z jejich rolí, se kterou jsou spojena celospolečenská očekávání (např. v případě hrozby pro celý sektor nebo společnost). 
• Dezinformační kampaně negativně dopadají na činnost NNO, které musí mít nově vyčleněné kapacity navíc, aby v souvislosti s nimi komunikovaly s veřejností (zejména na sociálních sítích). Ubírá jim to kapacity pro komunikaci jádra své činnosti. Dezinformace mohou v důsledku ohrozit jejich zdroje, vést k odlivu dárců apod. Hrozba bude pravděpodobně sílit s větším využíváním AI a deep fake.
• Chybí experti na snižování radikalizace ve společnosti, mediální komunikaci nebo nenásilnou komunikaci, kteří by vytvářeli potřebné expertní zázemí pro organizace.
• Nadále chybí finance na podporu rozvoje NNO, vč. kontinuálního technologického rozvoje a digitální transformace organizací.
• Dle dostupných dat soukromé dárcovství v roce 2023 mírně rostlo. Reálný objem ale škrtí kombinace inflace a nízké cíle v oblasti fundraisingu. Inflace je jednoznačně negativním faktorem i v případě dotací.
• Získání i administrace národních dotačních zdrojů (každé ministerstvo má pro dotace vlastní systém) i evropských fondů (kontrolní orgány často vyžadují detailní dokladování; zjednodušení v podobě paušálních nákladů umožňuje jen část titulů) jsou nadále nepřiměřeně náročné.

• Pro participaci zajistit metodickou a odbornou podporu na ústřední úrovni vlády a posílit kapacity, motivaci a expertízu pro zavádění participace napříč veřejnou správou, včetně portálu pro konzultace, rozvoje participativních dovednosti v české veřejné správě a ve společnosti a přístupu k transparentním a kvalitním informacím ze strany státu.
• Experimentovat s novými nástroji a postupy na podporu participace v ČR, jako jsou např. občanská shromáždění a další deliberativní procesy zohledňující reprezentativní zastoupení občanů.
• Vytvářet specifické programy pro NNO na systematickou práci v oblasti prevence proti vlivu dezinformací a radikalizaci společnosti a zmírňování dopadů dezinformačních kampaní.
• V oblasti boje proti dezinformacím se nezaměřovat jen na factchecking a mediální gramotnost, ale rozšiřovat také kapacity pro prevenci a snižování radikalizace a nenásilnou komunikaci.
• Vytvářet dotační programy a grantové výzvy na investice pro dlouhodobý rozvoj NNO – nejen na operační náklady, ale také na kontinuální technologický rozvoj, pořízení hardwaru, digitální vzdělávání a dalších. 
• Zavádět opatření pro systémové změny pro umožnění víceletého financování dotačních projektů, partnerství v projektech, zrychlených dotací, zjednodušení spolufinancování aj.   a vytvářet vhodné finanční nástroje pro dlouhodobý rozvoj sítí NNO a jejich střešních organizací.
• Zkoordinovat odborníky na filantropii a důležité provozovatele nástrojů na darování s cílem ověřit na základě dat trendy v oblasti darů od fyzických osob a zjistit jejich objem.
• Zajistit sběr klíčových dat o občanském sektoru (např. struktura financování a dopady na činnost a plánování NNO, klíčové potřeby NNO ve vztahu k odhadovaným společenským rizikům a potřebám, profesionalizace, vnímání spolupráce s NNO veřejnou správou na různých úrovních, postoje veřejnosti vůči NNO a tématům, která řeší apod.).
• Zformulovat zadání pro hloubkový výzkum situace neziskového sektoru v ČR a společenských přínosů, které jeho aktivity mají a provést jej.