Experti na občanskou společnost: Inflace a vysoké ceny energií dostávají pod tlak také neziskovky

Část aktérů z neziskového sektoru se také aktivně účastnila agendy a akcí českého předsednictví v Radě EU. Důsledky ruské invaze na Ukrajině však odhalily dlouhodobé nedostatky fungování státu například v oblasti integrace cizinců, vzdělávání či sociální politice a s tím také limity státu ve schopnosti rychle a efektivně pomoci občanům. Rekordní míra inflace navíc negativně dopadá i na organizovanou část občanské společnosti, která stát podporuje v odstraňování výše zmíněných nedostatků.  

I kvůli neefektivní strategické komunikaci státu, nedostatečným podmínkám pro nezávislou žurnalistiku a neudržitelnému financování veřejnoprávních médií se nedaří tlumit negativní efekty dezinformací. Rostoucí napětí ve společnosti hrozí tím, že se obrátí i proti občanské společnosti a ohrozí její schopnost pomáhat v oblastech sociálních služeb i lidských práv, a naplňovat roli hlídacích psů demokracie a partnerů pro konstruktivní debatu o společenských tématech. Zlepšení společenského klimatu pro činnost nestátních neziskových organizací (NNO) a posílení porozumění společenské funkci a přínosům neziskového sektoru je přitom jednou z priorit vládní strategie spolupráce s NNO. Na straně státu ale nejsou zajištěné dostatečné kapacity a zdroje pro vnější komunikaci spolupráce s NNO, ani efektivní budování kultury této spolupráce. 

Pozitivní trendy:

• Přetrvávající houževnatost občanské společnosti a vznik nových iniciativ reagujících na nové výzvy.
• Ocenění solidarity veřejnosti a práce lidí z nestátních neziskových organizací, která podle slov premiéra Petra Fialy přispívá k odolnosti české společnosti a její schopnosti se vyrovnávat s aktuálními i dlouhodobými výzvami, pronesené ze strany premiéra a zmocněnkyně pro lidská práva u příležitosti Mezinárodního dne lidských práv.
• Pozitivní hodnocení dosavadní spolupráce a deklarování principiální důležitosti zapojovat neziskové organizace a jejich střešní organizace do tvorby veřejných politik ze strany státní správy – hlavně pro jejich odbornost, reprezentativnost a spolehlivost (viz zjištění výzkumu Rady vlády pro NNO a závěry konference Strategická partnerství).
• Zřízení nové pozice zmocněnkyně vlády pro záležitosti romské menšiny v ČR a historicky první jmenování Mgr. Lucie Fukové zmocněnkyní v prosinci 2022. 
• Zahájení příprav zákona zřizující institut dětského ombudsmana a jednání o vzniku nezávislé lidskoprávní instituce.
• Zřízení odborné pracovní skupiny pro systémovou změnu financování neziskových organizací na půdě Rady vlády pro NNO (RVNNO).
• Přijetí doporučení RVNNO Ministerstvem vnitra k novelizaci zákona a úpravě příručky, která by po dvou letech nejasností zjednodušila a zpřehlednila pravidla pro pořádání veřejných sbírek. 
• Předložení dílčí novely k zákonu o zadávání veřejných zakázek, vyjímající převody dotací mezi partnery v dotačních projektech z působnosti zákona, jako výsledek koordinace NNO při ovlivňování legislativy ve společném zájmu. 
• Využití otevřené výzvy k nominacím do některých poradních orgánů vlády (např. Rady vlády pro NNO a jejího Výboru pro EU) a zástupců RVNNO do vybraných monitorovacích výborů fondů EU (OP JAK, OP TAK aj.) v souladu s novou metodikou participace.
• Vyspělá úroveň filantropické kultury v ČR a pokračující růst individuální filantropie navzdory negativním vlivům jako jsou inflace a růst cen energií.

Negativní trendy:

• Oslabení Úřadu veřejného ochránce práv v důsledku dlouhodobého nesouladu mezi ombudsmanem Křečkem a jeho zástupkyní Šimůnkovou, vedlo k odebrání agend zástupkyni a následné její rezignaci. Zvolení nového zástupce Víta A. Schorma prozatím neřeší podstatu problému.
• Chybějící mechanismy pro zapojování NNO ze strany státní správy při rozhodování a celková nedostatečná kultura občanské participace se projevuje např. při snaze o zapojení aktérů do komplexních procesů, jako je Národní plán obnovy.
• Přetrvávající neporozumění mezi státní správou a střešními organizacemi NNO ohledně hlavních překážek pro spolupráci (nedostatek kapacit NNO, nedostatečný přístup k informacím pro NNO, nízká informovanost státní správy o partnerech mezi NNO a způsobech jejich zapojení – viz zjištění výzkumu).
• V oblasti digitalizace zhoršení Česka o jedno místo v žebříčku států EU v Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI). 
• Tendence aplikovat pravidla veřejných sbírek na širší množinu individuálních darů, obzvláště těch, které spadají do soukromoprávního vztahu mezi dárcem a obdarovaným plynoucí z nevhodné legislativní úpravy veřejných sbírek a nedostatečné metodické podpory krajských správních orgánů. 
• Hrozící pokles individuálních darů na dobročinné účely v důsledku horšící se ekonomické situace českých domácností.
• Pokračující tendence v oblasti digitalizace nárazově podporovat vysoce inovativní projekty (finančně a dobrovolnicky), zatímco většině organizací občanského sektoru nadále chybí základní infrastruktura a digitální kompetence.
• Obtížně dosažitelná podpora rozvoje digitálních kompetencí pro neziskové organizace v důsledku nedostatku vhodně cílených programů, vysokých nákladů a provozní reality organizací. 

• Hledat další způsoby, jak snižovat napětí ve společnosti, například účinnou strategickou komunikací v rámci i vně státní správy, včetně uznání rozmanitých rolí a aktivit občanské společnosti (občanů i neziskových organizací) a důležitosti jejich zapojování do rozhodování jako důležité hodnoty demokracie.
• Cíleně podporovat rozvoj participace napříč státní správou, například účinným pilotním ověřením tzv. metodiky participace, vyhodnocováním zapojování organizací občanské společnosti, dlouhodobým budováním kapacit a kompetencí na straně státní správy (pro nastavování a řízení participativních procesů) i partnerů z řad občanské společnosti (pro zapojování se) a celkovým posílením jejich transparentnosti (např. v oblasti nominací a příležitostí pro zapojení do poradních a pracovních orgánů).
• Aktivně řešit dopady inflace a růstu cen energií na financování činnosti neziskových organizací opatřeními typu zastropování cen energií, mimořádným navýšením již schválených dotačních prostředků apod.
• V oblasti využívání digitálních technologií podporovat formy udržitelné dlouhodobé spolupráce tak, aby neziskové organizace nebyly závislé pouze na nárazové expertní dobrovolnické výpomoci.
• V podpůrných programech pro rozvoj digitálních kompetencí zohlednit velikost a provozní realitu neziskových organizací, které jsou typicky spíše menší a potřebují rozvíjet základní IT uživatelské znalosti a řízení IT místo specializovaných IT pozic.
• Dokončit novelizaci Zákona o veřejných sbírkách, která bude respektovat kontext již existujících právních úprav (např. z oblastí opatření proti praní špinavých peněz a e-privacy) a postavení veřejných sbírek v mixu individuálně fundraisingových metod. 
• Dodržovat harmonogram poskytování dotací NNO indikovaný v Zásadách vlády. Zpoždění ve vyhlašování dotačních programů (např. program MPSV na financování sociálních služeb nadregionálního a celostátního charakteru), ohrožuje financování NNO v první polovině roku. 
• Hledat příležitosti pro posílení finanční stability neziskových organizací, které by je ochránily před propadem příjmů z darů od jednotlivců a firem.

Facebook 

Twitter