Experti na lidská sociální práva: Dávkové systémy nejsou spolehlivým nástrojem ochrany

Integrace uprchlíků a uprchlic z Ukrajiny probíhá povzbudivým tempem a s rostoucím zapojením expertů a expertek ze státní správy i nevládních neziskových organizací. Z dat v oblasti bydlení, pracovního trhu, vzdělávání a jazykové přípravy lze nicméně vyčíst trhliny, které je třeba podchytit včas – dokud jsou opatření relativně méně nákladná a mohou přinést rychlé výsledky. V oblasti sociálních a zdravotních psychiatrických služeb se pozitivní změna stále nerýsuje. V druhé polovině roku 2022 vyšla najevo série neštěstí, která poukazují na to, že poskytování těchto služeb v ústavním prostředí  je z podstaty věci problematické. Potřebná transformace, která by nás od ústavů posunula směrem ke službám poskytovaných v komunitě, je v nedohlednu. V Česku se nadále budují velkokapacitní ústavy a jako cestu pro předcházení podobných tragédií volí represivní strategie.

Pozitivní trendy

• Schválení novely zákona zvýhodňující zkrácené pracovní úvazky mimo jiné za účelem usnadnění návratu žen trh práce po mateřské/rodičovské pauze v souladu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob.
• V rámci českého předsednictví vyjednání směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování. Členské státy ji budou do tří let muset transponovat do vnitrostátního práva. 
• Zvolení Víta Alexandera Schorma, kandidáta s potřebnou odbornou zkušeností, zástupcem ombudsmana.
• Přístup zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové ke studentským stávkám iniciativy „Univerzity za klima“ a celkové posílení lidskoprávní agendy na národní úrovni.
• Předložení návrhu nového zákona o správě voleb, který mimo jiné zakotvuje nemožnost omezení aktivního volebního práva pro lidi s postižením, kteří mají omezenou svéprávnost. Schválení znění navrhovaného Ministerstvem vnitra by ČR přiblížilo k naplňování Úmluvy OSN pro práva osob se zdravotním postižením.
• Posun ve veřejném vnímání sociálních dávek jako legitimního nástroje pomoci.

Negativní trendy

• Oslabení úřadu veřejného ochránce práv v důsledku odebrání svěřené agendy Monice Šimůnkové ombudsmanem Křečkem a následné rezignaci Šimůnkové na funkci zástupkyni ombudsmana. 
• Nedostatečná implementace směrnice EU z června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob (navzdory povinnosti to provést do 2. srpna 2022).
• Přetrvávající nedostatečné zapojení NNO do vytváření strategie a legislativy týkající se postavení držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny.
• Navrhovaná změna systému financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami. Omezení poskytované podpory by mohlo zkomplikovat inkluzi žáků se zdravotním postižením do vzdělávacího procesu.
• Návrh novely zákona o pedagogických pracovnících, která opět opomíjí zakotvit školní sociální pedagogy jako pedagogické pracovníky (což je v rozporu s Národním akčním plánem inkluzivního vzdělávání a zejména potřebou škol komplexně pomáhat řešit sociální situaci dětí).
• Nedostupnost individuálního bydlení jako největší překážka pro adaptaci uprchlíků. Kromě nedostatku dostupných bytů na trhu je příčinou i nedostatečná dávková podpora (uprchlíci např. nemohou žádat o dávky na podporu bydlení).
• Nedostatečné začlenění dětí z Ukrajiny do českého školství, zejména v případě středoškoláků. Může to znamenat riziko pro jejich další integraci a posilovat riziko prekarizace. 
• Přeceňování společenské nebezpečnosti činů souvisejících s nelegálními drogami a jejich neúměrná kriminalizace.
• Nedostatek politické vůle a podpory v pokračování reformy psychiatrie směřující k rozvoji komplexních psychiatrických služeb v komunitě místo velkých psychiatrických ústavů, ve kterých prokazatelně dochází k závažnému porušování lidských práv, včetně špatného zacházení nebo mučení.
• Nedostatečná inkluzivita vysokých škol reprodukující a prohlubující nerovnosti ve společnosti. Otevřenost univerzit k potřebám jedinců a společnosti se stále soustředí spíše do roviny deklarací a dílčích iniciativ některých fakultních pracovišť, než každodenní žité praxe.

• Nastavit systém automatické valorizace klíčových dávek (životního minima, přídavků na děti, všech složek normativních nákladů na bydlení apod.) v závislosti na inflaci.
• Posílit kapacity Úřadů práce, zjednodušit administraci dávek, posílit kapacity poradenské činnosti a sociální práce a pracovníky podpořit adekvátními odměnami a supervizemi – a garantovat vyřízení žádostí o dávky v termínech.
• Předcházet pozdnímu vyplácení dávek sociální podpory novým i stávajícím příjemcům a omezit tak riziko ztráty nároku na dávky v důsledku pozdě uhrazeného nájmu.
• Garantovat ochranu příjmu osob v exekuci a insolvenci. Nastavit systém výpočtu nezabavitelné částky, který bude reflektovat reálné náklady na bydlení v dané oblasti a který zajistí, aby měli lidé vyšší reálné příjmy (po exekuční či insolvenční srážce), než které odpovídají tomu, kolik by získali z dávek hmotné nouze a státní sociální podpory, pokud by nepracovali.
• Zajistit dostupnost bydlení nejen pomocí dávek a růstu příjmů (mezd, důchodů), ale otevřít debatu o dalších nástrojích, např. regulaci nájemného, danění majetku. 
• Změnit nastavení trestní regulace v oblasti návykových látek v ČR tak, aby zohledňovala skutečnou nebezpečnost jednotlivých návykových látek.
• Vyšetřit podněty Border Violence Monitoring Network ohledně podílu českých policistů na policejním násilí na makedonských hranicích, které tato organizace podala na GIBS.
• Zajistit lepší soulad mezi kompetencemi a kvalifikacemi lidí z Ukrajiny při výkonu práce v ČR (80 % lidí z Ukrajiny nyní pracuje v méně kvalifikovaném zaměstnání, než na Ukrajině). Rozšířit podporu o jazykové kurzy a flexibilní pracovní místa pro pečující.
• Zahájit proces systémové deinstitucionalizace sociálních a psychiatrických služeb. Je nezbytné, aby MZV i MPSV přijaly jasnou dlouhodobou vizi a konkrétní plán transformace těchto služeb, který by bral v potaz vzájemnou propojenost obou systémů.
• Zahájit širší dialog s představiteli univerzit k tématu úlohy vzdělávání a vysokoškolských vzdělávacích institucí ve společnosti a celkově společenské odpovědnosti univerzit. 
• Zjednodušit systém žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizaci tak, aby bylo pro oběti dostupné.
• Efektivně a odpovědně transponovat směrnici, která posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování.
• Efektivně a odpovědně transponovat směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob.

Facebook 

Twitter