Jak se dařilo české demokracii v roce 2025? “Vidíme posuny k lepšímu, ale i výstražné trojúhelníky v podobě hrozeb pro její další fungování,” říkají experti a expertky Sítě k ochraně demokracie, kteří přispěli do Zprávy o stavu české demokracie za rok 2025. Ta shrnuje hlavní události, trendy a doporučení v osmi oblastech klíčových pro zdravé fungování české demokracie.
Rok 2025 byl specifický minimálně ve dvou ohledech. Sněmovním volbám v Česku předcházela vyostřená kampaň a polarizovaná veřejná debata neustala ani po volbách. Druhým zlomovým faktorem byl nástup Trumpovy administrativy v USA. Americká demokracie zažívá radikální otřes systému brzd a protiváh, zároveň přístup americké vlády proměňuje základní pravidla geopolitické stability. Tento obrat znamená zásadní výzvy pro Česko i celou Evropu.
Experti a expertky ve Zprávě o stavu české demokracie pojmenovávají výrazná systémová rizika:
Garantka Sítě k ochraně demokracie Věra Jourová pojmenovává hlavní aktuální rizika takto: “Obávám se politických tlaků na veřejnoprávní média. Nebezpečná u nové vlády je také útočná rétorika vůči občanské společnosti i nejasně ukotvená zahraničně-politická orientace Česka v době, kdy světový řád na globální úrovni zažívá dramatické změny. A jsem upřímně zvědavá na výsledný zákon o státních zaměstnancích, aktuální návrh v sobě totiž nese výrazná rizika pro neutrální, apolitický výkon státní správy.”
Zpráva se nesoustředí pouze na rizika, nýbrž přináší celkovou systémovou analýzu klíčových oblastí, včetně pozitiv a příležitostí do budoucna. “Z pozitivních trendů je to například v oblasti médií vznik nových nezávislých redakcí, které jsou schopné zajistit si díky předplatitelům udržitelné financování; v oblasti veřejné správy rozvoj analytických útvarů napříč ministerskými resorty, které pomáhají tvorbě veřejných politik založených na datech; schopnost aktérů občanské společnost podílet se ve spolupráci se státem na přijetí důležitých legislativních změn, nebo v oblasti ústavního systému pokračování odpovědného a srozumitelného výběru ústavních soudců, což posiluje důvěru veřejnosti v celý proces,” shrnuje expertní zjištění editor Zprávy Robin Ujfaluši.
Emotivní volební kampaň se částečně překlenula do povolebního období a vyhrocená rétorika dále rozděluje společnost. “Můžeme říct, že z pohledu nálad máme jako veřejnost dva rozdílné pohledy na rok 2025, dané do značné míry očekáváním voleb, emotivní gradací kampaně a povolebním vyjednáváním. Nálady se výrazně liší podle voličských skupin, což se týká jak hodnocení současné situace, tak výhledu do budoucna. Rok 2025, jako ostatně v mnoha jiných zemích, prohloubil trend rozpadu společenského konsensu,” shrnuje uplynulý rok ředitel analytického ústavu STEM Martin Buchtík.
Voliči vlády a opozice mají výrazně rozdílné tematické priority. U vládních voličů je to migrace, opatření omezující dopady klimatu (přesněji řečeno boj proti nim) a důraz na sociální oblast. U voličů opozice je velkým tématem ruská agrese a celkové geopolitické směřování. Na čem naopak panuje shoda, je touha po hospodářském růstu, řešení problému dostupného bydlení (pro mladší skupiny) a zdravotnictví (pro starší).
Kompletní Zprávu o stavu české demokracie za rok 2025 najdete zde, včetně konkrétních zjištění, trendů, doporučení a expertních citací ke klíčovým tématům. Dlouhodobý expertní monitoring stavu české demokracie provádí Síť k ochraně demokracie již od roku 2019.
