Česká demokracie v druhé polovině roku 2022 ustála mnohé výzvy včetně důsledků pokračující války na Ukrajině a energetické krize. Jsme však svědky tvrdých sociálních dopadů inflace a energetické chudoby, mobilizace antisystémové scény, bezprecedentní nespokojenosti s demokracií a alarmujícím nárůstem nedůvěry ve společnosti. Expertky a experti Sítě proto přichází se sadou doporučení, jak se s aktuálními problémy vypořádat.
Experti a expertky Sítě k ochraně demokracie v osmi klíčových oblastech zhodnotili hlavní trendy, rizika a příležitosti pro demokracii na základě událostí druhého pololetí roku 2022. Česko pokračovalo v podpoře Ruskem napadené Ukrajiny, v pomoci ukrajinským uprchlicím a uprchlíkům, a společnost ustála i markantní růst cen energií.
V české společnosti však v tomto pololetí panovala silná nedůvěra, což ukazují i výsledky speciálu o vnímání demokracie českou veřejností, který pro Síť zpracovali výzkumníci analytického ústavu STEM. Průzkum ukazuje, že se česká společnost nachází ve fázi jedné z nejhlubších krizí důvěry v instituce i ostatní lidi od počátku existence České republiky. Zřejmě je to daň za tři roky plné zkoušek. Krize odkryly dlouhodobé a strukturální problémy naší země.
„Posláním Sítě k ochraně demokracie je upozorňovat na důležité trendy v české společnosti, které mohou ohrožovat odolnost naší demokracie, a vyzdvihovat, co se v tomto směru daří. Přímého tlaku na demokratické instituce se nyní naštěstí nemusíme bát. Tím spíš je nyní dobrá doba se zaměřit na dlouho neřešené problémy - a posílit reálnou schopnost našeho státu ustát těžší zkoušky, i důvěru lidí, že si s nimi skutečně poradí. Naši experti a expertky k tomu navrhují potřebná doporučení,” říká koordinátorka Sítě k ochraně demokracie Vendula Menšíková.
Pojďme se společně podívat na hlavní zjištění i návrhy, jak situaci zlepšit.
Velkou pozornost v druhé půli roku 2022 poutala přímá volba prezidenta, která do určité míry otevřela i otázku možných změn ústavního postavení a pravomocí prezidenta republiky. Lze ocenit, že mohli volit i lidé v karanténě či izolaci. Dále je třeba vyzdvihnout, že Ministerstvo vnitra připravilo reformu úřadu, který dohlíží na férovost voleb.
Podle expertů a expertek by bylo přínosné změnit funkční období ústavních soudců tak, aby nedocházelo k významnému souběhu konce mandátů ve stejném období, jak je tomu dnes. Současně připomínají, že při výběru ústavních soudců by se nemělo zapomínat na ženy-soudkyně.
Vláda se v tomto období rozhodla věnovat boji s vlivovými operacemi a otázkou šíření dezinformací. Experti ocenili, že Ministerstvo vnitra přistoupilo na participativnější způsob přípravy zákonné úpravy boje s dezinformacemi. Prvotní vágní a pro svobodu slova nebezpečný návrh Ministerstva vnitra se i díky tomu dočkal zlepšení. Celá agenda je nyní nicméně u ledu v důsledku zrušení pozice zmocněnce pro oblast médií a dezinformací a odvolání Michala Klímy.
„Pojem dezinformace je nadužívaný a extrémně vágní. Místo snahy zavádět nové trestné činy pro boj s dezinformacemi by bylo lepší volit méně represivní mechanismy, jak s tímto neblahým informačním fenoménem bojovat, a to především v oblasti vzdělávání,” říká k problému právní expert Jan Hořeňovský z Institutu H21.
Experti doporučují vládě rozvíjet vlastní strategickou komunikaci a dále také podporovat nezávislá média, zejména tam, kde chybí například regionální zpravodajství.
„Podpora médií formou jednorázového ‚pokropení‘ nic nevyřeší. Je potřeba zkoumat možnosti podpory používané v zahraničí a mapovat mediální pouště na lokální úrovni,“ říká expertka na lokální média Lenka Waschková Císařová z Masarykovy univerzity.
Nepokračují důležité reformy – například reforma psychiatrické péče, kdy pokračuje podpora velkých ústavů na úkor rozvoje psychiatrických služeb v komunitě. V roce 2022 přitom byly zveřejněny alarmující kauzy ukazující na špatné podmínky v sociálních a zdravotních psychiatrických ústavech. Experti a expertky dlouhodobě volají po transformaci služeb tak, aby plně respektovaly důstojnost, autonomii a vlastní volbu klientů a klientek. Doporučují proto urychlit potřebnou reformu a zaměřit na toto téma speciální pozornost.
„Kauza Doroty Š. a mnohé další nám opakovaně připomínají nutnost deinstitucionalizovat sociální a psychiatrické služby. Tato povinnost České republice navíc vyplývá z ratifikace Úmluvy OSN pro práva osob se zdravotním postižením. Jedině důstojnost a lidská práva respektující sociální a psychiatrické služby, poskytované odborníky s důstojnými pracovními podmínkami, mohou zabránit tragédiím, kterými jsme opakovaně svědky,” apeluje expertka na sociální problematiku Šárka Dušková.
Pozitivní zprávou je, že česká podpora Ukrajině zůstala i ve druhém pololetí roku 2022 na vysoké úrovni a podařilo se zachovat i politickou jednotu v rámci EU a NATO. Systém sankcí vůči Ruské federaci by však měl být robustnější a efektivnější – sankce je třeba lépe vymáhat a bránit jejich obcházení.
Reakci vlády na souběh několika krizí lze považovat za víceméně dostatečnou. V oblasti energetické krize je nutné dodat, že plný dopad této krize Česká republika ve sledovaném období nepocítila, jakkoli už tehdy její důsledky těžce dopadaly na lidi s nižšími příjmy. V druhé polovině roku 2022 však také došlo k masivní mobilizaci dezinformační scény.
„Loajalita k demokracii je u spousty lidí podmíněná jejich ekonomickým úspěchem. Pokud řeší, jak přežít a jak zaplatit elektřinu, jsou pro ně jiná témata vzdálená,” uvádí bezpečnostní expert Jan Charvát.
Česko stále trpí také zranitelností v oblasti dodávek plynu, ropy a dalších klíčových surovin. Podle expertů musí následovat kroky pro posílení odolnosti klíčových sektorů české ekonomiky a pokračovat v diverzifikaci dodávek strategických surovin.
Stále jsme svědky selhávání strategického vládnutí, kdy státní správa podle politického zadání řeší pouze aktuální (a pro voliče atraktivní) témata a nedává dostatečný důraz na řešení dlouhodobých problémů. Řešením přitom může být například posílení role Úřadu vlády v celkové koordinaci náročných úkolů, které přesahují možnosti jednotlivých ministerstev.
„Státní správa nezvládá agendy vyžadující účinnou spolupráci tří a více resortů, a to výrazně v oblasti veřejných sociálních služeb, jako jsou podpora bydlení, zdravotně sociální péče, důchodová reforma a další,“ komentuje tento problém Martin Potůček, expert na veřejnou správu a veřejnou politiku.
Přes snahy o zefektivňování je česká státní správa velmi neflexibilní – jak ukázalo například zpoždění výplat sociálních dávek. Dávky navíc obecně nejsou efektivním nástrojem podpory: mnoho lidí v tíživé životní situaci neví, o jaké dávky a jakým způsobem žádat a k tomu jsou dávky často vypláceny pozdě. Je na čase, aby státní správa uměla vnímat potřeby občanů a efektivně je řešit – zlepšením svých služeb i lepší komunikací s občany.
Experti a expertky dále reagovali na návrh NERV ke sloučení obcí, který podle nich nejde dobrým směrem. Očekávané úspory by podle odborníků byly zřejmě pohlceny transakčními náklady a možná i náklady na platy uvolněných zastupitelů.
V oblasti justice patří mezi negativní trendy napjatý vztah mezi ministrem spravedlnosti a státními zástupci. Ministr Pavel Blažek (ODS) se dlouhodobě pohybuje na samé hraně svých kompetencí vůči státnímu zastupitelství. Vyžadoval mimo jiné informace o státních zástupcích dozorujících kauzy jeho stranických kolegů z Brna. Jakkoliv těmto kauzám věnoval ministr zvýšený zájem, za sledované období se nikam neposunula potřebná digitalizace justice, platy justičního personálu zůstávají nízké, nová vyhláška k výběru soudců je pak nutí taktizovat a odrazuje od soutěže.
Ministerstvo spravedlnosti v druhé polovině roku 2022 také předložilo návrh novely zákona o státním zastupitelství, který vládě i nadále umožňuje kdykoliv odvolat bez udání důvodu nejvyššího státního zástupce. Návrh navíc otevřel dveře i uchazečům bez praxe ze státního zastupitelství, což je podle expertů taktéž problematické.
Český stát úspěšně zvládl předsednictví Evropské unie v turbulentní době a byl jedním z lídrů pomoci Ukrajině. Občanská společnost nadále přispívá k začleňování uprchlicím a uprchlíkům z Ukrajiny do české společnosti a státu se daří do tohoto procesu čím dál víc zapojovat experty a expertky ze státní správy i nevládních neziskových organizací. Z dat v oblasti bydlení, pracovního trhu, vzdělávání a jazykové přípravy lze nicméně vyčíst trhliny, které je třeba podchytit včas – dokud jsou opatření relativně méně nákladná a mohou přinést rychlé výsledky.
Vláda Petra Fialy (ODS) v tomto období posílila svůj důraz na lidskoprávní agendu. Premiér jmenoval zmocněnkyni pro lidská práva Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou i zmocněnkyni pro záležitosti romské menšiny Lucii Fukovou. Romské ženy, kterým byla protiprávně provedena sterilizace, mohou od loňského roku žádat stát o odškodnění. Zmocněnkyně pro lidská práva iniciovala schůzku představitelů klíčových resortů se zástupci studentů organizovaných ve Stávce za klima. To vše lze řadit mezi pozitiva v oblasti lidských práv.
Pro demokracii je klíčová houževnatá občanská společnost. Krize ukázala, že stát na občanskou společnost rád spoléhá, když jde do tuhého, ale v klidnějších dobách ke spolupráci s neziskovými organizacemi zdaleka nepřistupuje systematicky. Nejednotné mechanismy participace ztěžují přístup k informacím a rozhodování zvláště u komplexních procesů, jako je Národní plán obnovy a efektivní využívání EU fondů. Vhodné nastavení participace by přitom mohlo vést ke kvalitnějším výsledkům. Podle expertů je třeba jasně nastavit mechanismy spolupráce napříč ministerstvy.
Dalším problémem, který experti a expertky Sítě k ochraně demokracie popisují, je složité a často zpětně realizované financování neziskových organizací zajišťující např. služby zranitelným skupinám občanů z veřejných zdrojů.
„Inflace a zvyšování cen energií kladou vyšší nároky na finanční zajištění činnosti nevládních neziskových organizací (NNO). Proto je extrémně důležité, aby dotace na veřejné služby a činnosti NNO zohledňovaly aktuální ekonomickou a společenskou situaci a byly propláceny včas a nikoliv v průběhu roku, jak je to dlouhodobě zvykem,” říká Marta Smolíková, expertka na lidská práva.
