Projekt PROSECO pokračuje další fází monitoringu podmínek pro fungování občanské společnosti v České republice, na Slovensku, ve Slovinsku a Chorvatsku. V uplynulých měsících jsme dokončili návrh společné metodologie a ve spolupráci s odborníky a odbornicemi z občanského sektoru, akademické sféry i praxe dokončili sběr dat prostřednictvím expertních panelů napříč pěti tematickými pilíři: regulatorní prostředí, financování, participace, bezpečné prostředí pro činnost a kapacity a odolnost organizací. První závěry ukazují, že přestože je občanský prostor v Česku otevřený, čelí rostoucím tlakům v podobě administrativní zátěže, nejistého financování nebo oslabující veřejné rétoriky vůči neziskovým organizacím.
V rámci evropského projektu PROSECO – Empowering Civic Space pokračujeme v monitoringu podmínek pro fungování občanské společnosti v České republice, na Slovensku, ve Slovinsku a Chorvatsku. Projekt jsme zahájili v dubnu 2024 společně s partnerskými organizacemi Glopolis, Malý Berlín, CROSOL a Peace Institute s cílem posilovat občanský prostor, podporovat spolupráci občanských organizací a chránit demokratické hodnoty a právní stát v regionu střední a jihovýchodní Evropy.
Součástí projektu je také vývoj metodologie a dlouhodobý monitoring podmínek pro fungování občanského sektoru a pojmenování trendů, které jeho fungování podporují nebo naopak oslabují. První sběr dat se zapojením 25 expertů a expertek jsme právě završili ve spolupráci s českou partnerskou organizací Glopolis. Závěry zveřejníme v listopadu 2025 a navážeme na ně dialogem s rozmanitými zástupci občanské společnosti.
Silná demokracie potřebuje nejen funkční stát, ale také aktivní společnost. Občanské organizace, spolky a iniciativy přinášejí zkušenosti z praxe, pomáhají lidem v každodenních situacích, upozorňují na problémy a podílejí se na hledání řešení veřejných politik. Právě rovnováha mezi státem a aktivní občanskou společností vytváří prostředí stability, důvěry a prosperity.
V posledních letech však podle mezinárodních organizací, jako jsou OECD nebo OSN, dochází v řadě zemí k trendu tzv. shrinking civic space – postupnému zužování prostoru pro občanské aktivity. Tento vývoj se netýká pouze autoritářských režimů, ale stále častěji i demokratických států, které čelí polarizaci, dezinformacím nebo oslabování důvěry ve veřejné instituce.
Také v České republice sledujeme některé varovné signály – rostoucí administrativní zátěž, nejistotu financování veřejně prospěšných aktivit nebo stigmatizující rétoriku vůči „neziskovým organizacím“. Právě proto je důležité systematicky sledovat podmínky pro fungování občanského sektoru a vytvářet doporučení, která povedou k jejich zlepšování.
V uplynulých měsících jsme v rámci projektu připravili návrh společné metodologie monitoringu občanského prostoru a zahájili sběr dat v České republice. Ten probíhal prostřednictvím čtyř expertních panelů složených z odborníků a odbornic z akademické sféry i praxe.
Monitoring se zaměřuje na pět klíčových pilířů:
Cílem je vytvořit dlouhodobě použitelný rámec, který umožní sledovat pozitivní i negativní trendy, porovnávat situaci mezi jednotlivými zeměmi a identifikovat rizika ohrožující občanský prostor.
První expertní konzultace potvrzují, že základní práva jako svoboda sdružování, shromažďování nebo projevu zůstávají v České republice dobře chráněna a regulatorní prostředí pro fungování organizací občanské společnosti je stabilní. Založení i fungování organizací občanské společnosti je obecně možné bez zásadních překážek.
Zároveň se ale ukazuje několik dlouhodobých problémů. Experti upozorňují například na nerovnoměrnou aplikační praxi úřadů, vysokou administrativní zátěž nebo slabší právní kapacity menších organizací. Významným tématem je také rostoucí stigmatizující rétorika části politické reprezentace vůči neziskovým organizacím, která oslabuje důvěru ve veřejně prospěšnou činnost a zvyšuje tlak na organizace poskytující služby občanům.
Velkou výzvou zůstává financování občanského sektoru. Přestože právní rámec umožňuje přístup k domácím i zahraničním zdrojům, systém veřejné podpory je nadále založen především na krátkodobém projektovém financování. Organizace se často potýkají se zpožděnými platbami, nejistotou pokračování služeb nebo nedostatkem víceletých dotačních mechanismů. Nedávné omezení americké zahraniční pomoci navíc ukázalo zranitelnost organizací působících v oblasti lidských práv, rovnosti nebo integrace cizinců.
Diskuze probíhala také nad kvalitou participace veřejnosti na tvorbě politik. Přestože v některých institucích existují příklady dobré praxe, zapojování občanské společnosti je stále často nesystematické a formalistní. Chybí jasné standardy participace, transparentní pravidla i systematické zapojování zranitelných skupin.
Nově vznikající metodologie má propojit existující data, expertní poznatky i zkušenosti organizací z terénu a vytvořit praktický nástroj pro dlouhodobé sledování občanského prostoru. Monitoring nechápeme pouze jako sběr dat, ale také jako prostředek pro posilování spolupráce a dialogu uvnitř občanského sektoru i směrem ke státní správě a veřejnosti.
Metodologie má pomoci:
Výsledky monitoringu budou sloužit nejen občanským organizacím, ale také veřejným institucím, expertům a širší veřejnosti jako podklad pro informovanou debatu o stavu demokracie a občanské společnosti.
Děkujeme všem expertům a expertkám za jejich čas, zapojení, expertizu a podnětné diskuze.
Regulatorní prostředí: Alena Hájková, Ondřej Kopečný, Petr Pavlok, David Valouch, Martin Vokálek
Přístup k financování: Jitka Fořtová, Pavla Gomba, Aleš Mrázek, Jiří Richter, Aleš Sedláček, Klára Šplíchalová
Participace a konzultace: Petra Guasti, Roman Haken, Tamara Kováčová, Andrea Krchová, Sabina Malcová, Lucie Mervardová, Barbora Mičicová
Bezpečné prostředí a odolnost: Adriana Černá, Jitka Doubnerová, Magda Faltová, Anna Indra Štefanides, Anna Uhnak Kárník, Marie Peřinová, Lucia Zachariášová
