Občanská společnost v Česku, na Slovensku, ve Slovinsku a v Chorvatsku čelí rostoucímu tlaku, který může rychle oslabit demokratickou participaci, přístup k financování i schopnost organizací spolupracovat s veřejnými institucemi. Síť k ochraně demokracie ve spolupráci se svými partnerskými organizacemi vydává mezinárodní zprávu Občanský prostor mezi formálními pravidly a realitou. Nabízí mezinárodní srovnání napříč pěti tematickými pilíři – regulatorní prostředí, financování, zapojení do rozhodování, bezpečný prostor a kapacita a odolnost organizací. Přestože je na tom Česko stále lépe než například sousední Slovensko, první měsíce roku 2026 ukazují, že politický tlak, nálepkování a cílené škrty ve financování služeb mohou rychle oslabit základy spolupráce, na kterých české prostředí desítky let fungovalo.
Zpráva ukazuje, že omezování občanského prostoru málokdy začíná konkrétními návrhy a omezeními. Častější je postupné navyšování tlaku – například prostřednictvím vyostřené rétoriky („politické neziskovky“, „zahraniční agenti“ apod.), která má delegitimizovat nezávislou občanskou společnost, skrze navyšování administrativní zátěže, výpadky a vyšší nestabilitu veřejného financování, nebo postupné oslabování kultury participace i konkrétních konzultačních procesů.
Slovensko již v roce 2025 vyčnívalo jako nejzávažnější případ mezi sledovanými zeměmi. Tlak na občanskou společnost zásadně zasahoval prakticky do všech monitorovaných pilířů: „Na Slovensku přibývá legislativních i ekonomických překážek pro činnost organizací občanské společnosti. Ty zároveň čelí agresivní rétorice ze strany vládních představitelů, systematickému vylučování kritických hlasů z rozhodování a ignorování odborných znalostí ve veřejné politice,“ říká Michal Klembara, ředitel partnerské organizace Malý Berlín. Vývoj na počátku roku 2026 však ukazuje, že varovné signály se mohou rychle objevovat i v zemích, které dříve působily relativně stabilně, včetně Česka.
Experti a expertky Sítě k ochraně demokracie dlouhodobě hodnotí podmínky pro fungování občanské společnosti relativně dobře. Potvrdil to také rozšířený sběr dat, který jsme v Česku pro účely této komplexní zprávy v roce 2025 provedli ve spolupráci s naší partnerskou organizací Glopolis (přečtěte si závěry zprávy Posilování občanského prostoru v Česku). Nejnovější mezinárodní zpráva s názvem Občanský prostor mezi formálními pravidly a realitou ale upozorňuje, že od začátku roku 2026 se i v Česku objevují varovné signály – například v uniklém návrhu zákona o zahraničních vazbách označovaném jako „ruský zákon“, který by fakticky dopadal na jakékoliv jednotlivce i subjekty s jakýmikoliv vazbami se zahraničím. Postupně se vyostřuje se také rétorika některých vládních představitelů (nově například označení nezávislých organizací občanské společnosti jako „teroristických organizací“).
Jedno z hlavních zjištění zprávy upozorňuje na slabé zapojení organizací občanské společnosti do konzultací – napříč sledovanými zeměmi. Konzultační mechanismy jsou ve sledovaných zemích většinou formálně zavedené, ale nedaří se zajistit, aby vedly k včasnému a smysluplnému výsledku. Organizace a občané bývají formálně zváni k připomínkám, jejich podněty se ale do výsledných rozhodnutí promítají jen omezeně, což se podepisuje na jejich nízké důvěryhodnosti a omezeném rozvoji. Formalistní participativní procesy dlouhodobě kritizují expertky a experti v Chorvatsku: „Situace občanského prostoru v Chorvatsku se v posledních letech zhoršuje. Neexistuje ucelený politický rámec pro jeho rozvoj a instituce obecně nejsou ochotné smysluplně zapojovat občanskou společnost ani ji zahrnovat do procesu tvorby politik,“ komentuje situaci Kristijan Kovačić z organizace CROSOL.
Občanská společnost přitom státu přináší zkušenosti z praxe a znalosti potřeb různých skupin. Konzultace s nimi vedou k vyšší kvalitě rozhodování, aby zákony a veřejné politiky nesly očekávané výsledky a minimalizovaly se nežádoucí účinky a náklady. Napříč monitorovanými zeměmi je však stát neumí využít. „Řada lidí si neuvědomuje, že za službami, které využívají – od právní pomoci a prevence šikany až po péči o krajinu – stojí právě nevládní organizace. Pokud tyto organizace oslabíme nálepkováním a finanční nejistotou, dopadne to na koncové uživatele, tedy občany a občanky,“ doplňuje Jana Miléřová, ředitelka Glopolis a expertka Sítě.
Zpráva proto doporučuje posílit pravidla pro zapojování občanské společnosti do tvorby politik, zavádět včasné a transparentní konzultace, věnovat pozornost připomínkám a včas reagovat na varovné signály, jako je stigmatizující rétorika nebo obcházení standardních legislativních postupů. V Česku to znamená také naplňovat existující Strategii spolupráce veřejné správy s nestátními neziskovými organizacemi na období 2021–2030 a obnovit uznání role občanských organizací jako nezávislých a klíčových partnerů státu.
Závěry zprávy odpovídají prioritám nové Strategie EU pro občanskou společnost – potřebě smysluplného zapojení občanské společnosti do rozhodování, otevřeného a bezpečného prostředí a stabilního, transparentního financování. Občanské organizace sice dokážou fungovat i v náročných podmínkách, pro naplnění základních politických a občanských práv je ovšem nutné, aby se stát nezříkal odpovědnosti vytvářet pro jejich práci férové a stabilní prostředí.
Projekt PROSECO propojuje Česko, Slovensko, Slovinsko a Chorvatsko. Buduje kolektivní monitorování a reporting občanského prostoru a posiluje spolupráci, dialog a výměnu postupů pro odolnost občanské společnosti mezi organizacemi, jejich sítěmi a dalšími zúčastněnými stranami na místní, národní a unijní úrovni. Podporuje zapojování organizací do procesů vyhodnocování stavu občanského prostoru a právního státu.
Souhrnná zpráva Občanský prostor mezi formálními pravidly a realitou vychází ze čtyř národních monitorovacích zpráv. Hodnotí období roku 2025 a doplňuje jej o významné změny z počátku roku 2026. Analýza se zaměřuje na pět oblastí: regulatorní prostředí, financování, zapojení do rozhodování, bezpečný prostor a kapacitu a odolnost organizací.
