Pravidelná Zpráva o právním státu z pera Evropské komise je po roce opět tady! Přináší komplexní analýzu toho, jak se Česku a dalším evropským státům daří naplňovat principy právního státu v praxi – a také spoustu užitečných doporučení. Za Síť k ochraně demokracie se do její přípravy pravidelně zapojujeme. Čerpáme při tom z poznatků našich expertů a expertek, které zveřejňujeme ve Zprávách o stavu české demokracie. Zveřejnění Zprávy EK je dobrou příležitostí pro důkladnou diskuzi o tom, jak se nám v Česku daří o právní stát pečovat. Přečtěte si shrnutí toho hlavního v každém ze čtyř pilířů.
Evropská komise každoročně vydává Zprávu o právním státu (Rule of Law Report) – nástroj, který od roku 2020 systematicky sleduje, jak se v jednotlivých členských zemích EU daří chránit klíčové principy právního státu. Vznikl jako reakce na zkušenost z předchozích let, kdy se ukázalo, že stávající nástroje – především článek 7 Smlouvy o EU, umožňující v krajním případě pozastavit členská práva státu – jsou kvůli požadavku jednomyslnosti v Radě těžko použitelné a reagují až na hotovou věc. Komise proto zavedla preventivní, dialogický mechanismus, který má rizika odhalovat včas a řešit je průběžně, ne až ve chvíli vážné krize.
Zpráva hodnotí čtyři pilíře, které společně tvoří páteř fungujícího právního státu: nezávislost justice, protikorupční rámec, pluralitu a svobodu médií a fungování systému brzd a protivah (parlamentu, ústavních soudů, občanské společnosti).
Celé znění Zprávy o právním státu 2026 najdete na tomto odkaze.
Závěry zprávy vznikají podle jednotné metodologie společné pro všechny členské státy, jejíž popis i shrnutí získaných podkladů Komise každoročně zveřejňuje. Důkazní základna výsledné zprávy stojí primárně na legislativě, soudních rozhodnutích, oficiálních statistikách a mezinárodních indexech, jako je Index vnímání korupce. Pro to je nejsilnějším zdrojem informací stát samotný: vláda a jednotlivé úřady poskytují písemné odpovědi na standardizovaný dotazník a při osobní návštěvě v zemi se s Komisí setkávají zástupci ministerstev, justice, veřejného ochránce práv a dalších institucí napříč desítkami jednání.
Souběžně s tím vede Komise napříč EU rozsáhlou stakeholderskou konzultaci (v posledním ročníku získala napříč Evropskou unií přes 270 příspěvků), do níž se zapojují justiční orgány, advokátní komory, akademická obec, novinářské a mediální asociace, ombudsmani i organizace občanské společnosti. Cílem je získat a zohlednit perspektivu, data a zkušenosti nestátních aktérů. Každý příspěvek je jednostranným podáním dané instituce či organizace, ke kterému Evropská komise při formulaci závěrů a doporučení může přihlédnout.
Do tohoto konzultačního procesu se pravidelně zapojuje i Síť k ochraně demokracie, kterou koordinuje analytický ústav STEM. Stavíme při tom na závěrech našich expertů a expertek, kteří s námi dlouhodobě sledují podmínky pro fungování demokratického právního státu napříč osmi tematickými oblastmi. V Síti k ochraně demokracie považujeme tento nástroj za důležitou součást evropské architektury ochrany principů demokratického právního státu v praxi. Vážíme si toho, že můžeme Evropské komisi při přípravě hodnocení a doporučení pro Česko nabídnout i výsledky našeho dlouhodobého expertního monitoringu.
Jak Zpráva o právním státu vyznívá? V celkovém obrázku je Česko ve srovnání s evropskými státy průměrné – zatím bez systémových krizí, ale se zjevnou stagnací a výraznými dílčími nedostatky. Přinášíme vám přehled hlavních závěrů Zprávy perspektivou naší dlouhodobé expertizy.
⚖️ České soudnictví má silnou pozici – v evropském kontextu je efektivní a široce vnímané jako nezávislé. Zpráva vyzdvihuje nárůst nebezpečné kritiky soudů ze strany politiků. Zmiňuje i nové ohrožení procesních práv, které může odrazovat občany od toho, aby bránili svá práva.
📺 Vážné obavy vzbuzuje vládní návrh zrušit koncesionářské poplatky, který odráží nárůst politického tlaku na veřejnoprávní média. Je problematické, že nepolevují ani výhružky a obtěžování novinářů.
💸 V oblasti boje proti korupci má Česko velký dluh v pravidlech o střetu zájmů. Evropská komise si všímá také poslaneckého návrhu z června, který by stávající pravidla pro střet zájmů dále oslabil.
✌️ Pro lidská práva je dobrou zprávou zřízení Národní lidskoprávní instituce a funkce dětského ombudsmana. Nešťastné je naopak využívání tzv. přílepků a poslaneckých návrhů – podlamují kvalitu procesu i výsledné legislativy – zejména u důležitých zákonů jako je ten o státních zaměstnancích. Zpráva letos poprvé komentuje i proměnu přístupu vlády k občanské společnosti.
🟢 Soudnictví je účinné a široce vnímané jako nezávislé.
Český soudní systém je nadále účinný a veřejnost i podniky oceňují jeho nezávislost.
Doba na vyřízení občanských a obchodních případů v prvním stupni patří mezi nejkratší v EU. Vnímání nezávislosti českých soudů od roku 2022 významně vzrostlo.
🟢 Téma platů v soudnictví vstupuje do nové fáze.
Politický boj o platy soudců je uzavřen a řeší se i výše platů podpůrného personálu.
Platy soudců se díky rozhodnutí Ústavního soudu opět stanovují podle původní metody. Dlouhodobě nízké platy podpůrného personálu oslabují schopnost justice udržet si kvalifikované zaměstnance. To ohrožuje kvalitní soudní ochranu nás všech.
🟠 Digitalizace postupuje, ale se zpožděními.
Zejména se zpožďuje zavádění elektronické spisové služby a zveřejňování rozsudků.
Jsou klíčem k tomu, aby všechny strany sporu měly snadný přístup k potřebným dokumentům a aby soudy napříč Českem rozhodovaly jednotně a předvídatelně.
🟠 Plánované slučování soudů není bez rizik.
Je potřeba, aby vycházelo z řádné analýzy.
Nový ministr spravedlnosti si od tohoto kroku slibuje lepší využívání zdrojů. Slučování malých soudů může být vhodné, ale je třeba, aby se opíralo o analýzu personálních potřeb a pracovní zátěže soudů.
🔴 Je zde nové ohrožení procesních práv.
Změny soudního řádu správního mohou občany odrazovat od obrany proti rozhodnutím státních úřadů.
Ačkoliv změny cílí na zvýšení efektivity řízení, změny mohou odradit občanská sdružení či občany od účasti na řízení a mít negativní dopad na zranitelné skupiny.
🔴 Roste nebezpečná kritika soudů.
Politici více a jinak než dříve kritizují soudy, což může podrývat důvěru v jejich nezávislost.
Kritika se týká i jednotlivých soudců a probíhajících řízení. Kritika soudních rozhodnutí je běžnou součástí demokratické diskuze, ale neměla by podkopávat nezávislost soudnictví nebo důvěru veřejnosti v něj.
🔴 Vládní návrh zrušit koncesionářské poplatky vzbuzuje vážné obavy.
Návrh přináší velkou zkoušku pro nezávislost veřejnoprávních médií. Znamenal by plošný propad příjmů České televize a Českého rozhlasu o zhruba 15 %.
Evropská komise upozorňuje na nárůst politického tlaku na veřejnoprávní média a zmiňuje i masové protesty proti této změně.
🔴 Vlastnictví sdělovacích prostředků zůstává netransparentní.
Vláda omezila veřejný online přístup k rejstříku pouze na orgány a vybrané odborníky. Ostatní osoby se k rejstříku mohou dostat pouze soudní cestou.
Funkční rejstřík transparentnosti nadále čeká na přijetí zákona o mediálních službách.
🔴 Novináři nadále čelí obtěžování a slovním výhružkám.
Politici k zastrašování novinářů využívají tzv. šikanózní žaloby. Návrh zákona, který by je před nimi ochránil, se stále projednává.
Dobré podmínky pro nezávislý výkon novinářské profese jsou klíčové pro to, aby média mohla naplňovat svou roli v demokratické společnosti.
🟢 Platí přísnější pravidla pro financování politických stran.
Je rozšířen zákaz využívání veřejných prostředků ve volebních kampaních a pravidla pro přijímání darů od právnických osob jsou přísnější.
Dobře nastavená a vymáhaná pravidla omezují prostor pro korupci a narovnávají podmínky politické soutěže k větší férovosti.
🟠 Ochrana oznamovatelů je formálně nastavená, ale efektivita systému je ohrožená.
Potenciální whistlebloweři korupci nenahlašují, neboť nemají dostatečnou důvěru v systém ochrany.
Efektivní systém ochrany vyžaduje finance, ale vláda mimo jiné zastavila financování protikorupčního programu vedeného občanskou společností.
🔴 Česko má stále velký dluh v pravidlech o střetu zájmů.
Evropská komise Česku doporučuje znovu zahájit revizi právních předpisů o střetu zájmů, a to i pokud jde o skutečné vlastnictví.
Zároveň upozorňuje na problematický poslanecký návrh z června, který by stávající pravidla pro střet zájmů naopak oslabil.
🔴 Riziko korupce při zadávání veřejných zakázek je velkým tématem, ale reforma se odkládá.
Předchozí vláda neschválila navrhovanou reformu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ačkoli byla zahrnuta do akčního plánu boje proti korupci.
Zadávání veřejných zakázek je považováno za jednu z hlavních oblastí rizika korupce. 28 % společností v ČR má za to, že korupce jim v posledních třech letech zabránila vyhrát veřejné výběrové řízení nebo získat veřejnou zakázku.
🟠 Národní lidskoprávní instituce a funkce dětského ombudsmana jsou formálně zřízeny, ale financování je nejisté.
K pokrytí nových pravomocí a efektivnímu naplnění jejich role bude zásadní dostatečný rozpočet.
V demokratických státech jsou národní lidskoprávní instituce standardem. Umožňují komplexnější uchopení lidskoprávní agendy, které přesahuje dosavadní pravomoce ombudsmana.
🔴 Kvalita legislativního procesu trpí i u zásadní legislativy, jako je zákon o státních zaměstnancích.
Evropská komise upozorňuje na častější využívání tzv. legislativních přílepků a poslaneckých návrhů, které obcházejí mezirezortní připomínkové řízení, posouzení dopadů, i zapojení veřejnosti a dalších stakeholderů.
Problematická je tato praxe zejména u zákonů zásadního významu, jako jsou například zákon o státních zaměstnancích nebo stavební zákon.
🔴 Politici zástupce občanské společnosti cíleně označují jako „politické aktéry“.
Změna v přístupu nové vlády k nevládnímu sektoru podlamuje důvěru veřejnosti a může ohrozit schopnost nevládních organizací naplňovat svou roli v demokratické společnosti.
Programové prohlášení vlády vyvolává obavy ohledně zbytečného zveřejňování informací, administrativní zátěže a nepřiměřených sankcí v případě nedodržení předpisů.
