Expertní stanovisko: Návrh zákona o státních zaměstnancích přináší závažná rizika pro neutrální výkon státní správy

Poslanci stran nové vládní koalice předkládají k projednání Sněmovny návrh zákona o státních zaměstnancích, s deklarovaným cílem “posilovat efektivnost a výkonnost správních úřadů a státních zaměstnanců, udržovat transparentnost, profesionalizaci a stabilitu státní správy a zachovávat její nezávislost a apolitičnost”. Odkazují přitom na starší analýzy státní služby od KPMG z roku 2018 a analýzu personálních procesů zákona o státní službě od FFUK z roku 2022 (zde), jejíž závěry již zohledňovaly dřívější novelizace současného zákona.

Legislativně jde o výraznou úpravu fungování státní správy, přesto poslanecký návrh obchází standardní vládní legislativní proces a meziresortní připomínkové řízení, nezískal stanovisko Legislativní rady vlády ani Nejvyššího státního tajemníka, který je za státní službu odpovědný. Reálně se tak bohužel opakuje scénář z roku 2014, kdy česká politická reprezentace vznik služebního zákona opakovaně odkládala a Evropská komise požadovala služební zákon, který měl zaručit, aby státní aparát rozděloval evropské peníze bez rizika politických vlivů. Zákon tehdy vznikl narychlo ve Sněmovně a průběžně musel být novelizován. Po 11 letech přichází návrh na zcela nový zákon jako derivát toho aktuálního, bez širší diskuze, a má začít platit už za půl roku. 

Za hlavní koncepční problémy a reálná rizika návrhu považujeme:

• absenci záruk neutrálního výkonu státní správy - v návrhu chybí pojistky, díky kterým by se státní zaměstnanci mohli rychle systémově domoci efektivního zastání, pokud by se vzepřeli nátlaku “shora” (např. na obsazení úřednického místa, přidělení dotace či zakázky konkrétní firmě apod.)

• oslabení systémové depolitizace státní správy - návrh ruší bez náhrady pozici nejvyššího státního tajemníka a státní tajemníci na jednotlivých ministerstvech by byli nově jmenováni jednotlivými ministry, se souhlasem předsedy vlády; bez náhrady se také ruší institut služební komise, která dnes posuzuje odvolávání top managementu státní služby; obojí zvyšuje riziko nežádoucí politizace státní správy

• posílení resortismu a nejednotných standardů napříč ministerstvy - nejvyšší státní tajemník dnes zastřešuje  státní službu, metodicky vede jednotlivé státní tajemníky a sjednocuje standardy a procesy personálního řízení (byť nedokonale, protože nemá všechny potřebné kompetence); zrušením jeho funkce o toto systémové propojení napříč ministerstvy přijdeme, vymezení Úřadu vlády jako centrálního úřadu pro “oblast právních poměrů státních zaměstnanců” je nejasné a nedostatečné

Při posuzování návrhu je také důležité zvážit příležitosti, které v sobě každý návrh zákona skýtá, nebo naopak pomíjí. V tomto případě jde zejména o promarněné příležitosti a potřebné změny, ke kterým se Hnutí ANO samo zavázalo ve své Hospodářské strategii a v předvolební diskuzi s iniciativou Česko, funguj! k modernizaci státní správy (řadu užitečných doporučení k lepší koordinaci veřejné správy formuluje i Zpráva OECD): 

• Posílená role státního tajemníka tak, aby koordinoval práci vrcholných úředníků a odpovídal za výsledky ministrovi a jeho týmu, namísto dnešní rozptýlené odpovědnosti. Státní tajemník by v roli šéf-úředníka zodpovídal za výkon úřednického aparátu, včetně plnění politických priorit. Detailněji zde.
• Jednotná státní služba - vedení státní služby stále nemá dostatečné pravomoci, aby mohlo efektivně řídit personální politiku celého státu alespoň v klíčové oblasti nejvyššího managementu. Nejvyšší státní tajemník tak nemůže zajistit kvalitu a rozvoj manažerských dovedností ani u nejvyšších úředníků, jako jsou vrchní ředitelé. Potřebujeme funkční ucelenou strategii, jak získávat a udržet kvalitní zaměstnance (právníky, ekonomy, analytiky, programátory aj.). Detailněji zde.
• Reforma platového systému - platy ve státní správě jsou nekonkurenceschopné, stát zejména u odborných pozic za soukromým sektorem výrazně zaostává. Různé profese jsou ve státní správě odměňovány podle jedné platové stupnice, bez ohledu na to, že některé profese jsou na trhu práce výrazně žádanější a lépe placené než jiné. Otevřít státní správu odborníkům a talentům znamená nabídnout odpovídající ohodnocení, založené na realitě pracovního trhu a kariérním i platovém růstu, který oceňuje výkon. Detailněji zde. 
• Zefektivnění systému řízení - státní správu dnes trápí neefektivní projektové řízení, které se projevuje nejen u komplexních projektů. Odstranění systémových překážek v řízení ministerstev nevyžaduje jen dílčí úpravy, ale promyšlené legislativní a organizační změny. Posílení role státního tajemníka, transparentní pravidla pro politické týmy ministrů nebo efektivnější koordinace úředníků napříč sekcemi jsou kroky, které mohou přispět k lepší funkčnosti státní správy. Detailněji například zde.

Závěr 

Vítáme záměr nastupující vlády “posilovat efektivnost a výkonnost úřadů” i pokus o “profesionalizaci a stabilitu státní správy”. Ve světle výše uvedených bodů se ale obáváme, že předložený zákon o státních zaměstnancích neřeší zásadní problémy státní služby – tím primárně není správní řád, ale zastaralý a nekonkurenceschopný platový a kariérní systém a neefektivní systém řízení. Navíc předložený návrh neposkytuje elementární záruky pro neutrální výkon státní správy, naopak zvyšuje riziko její politizace. 

Zároveň se domníváme, že tlak na rychlost a způsob předložení – bez širší odborné diskuze, meziresortního připomínkového řízení, bez aktuálního vyhodnocení fungování služebního zákona a zohlednění doporučení, jak státní službu dále modernizovat (např. od iniciativy Česko, funguj! nebo v rámci projektu Stát ve formě) - zavdává důvod k opodstatněným obavám. Rizika jsou výrazná a potenciální přínos je velmi sporný.